ČERVEN
2018

ADVOKÁTNÍ A MEDIAČNÍ KANCELÁŘ PURKYT & Co. LEADER NÁVRHU NA ZRUŠENÍ RESTITUČNÍ TEČKY

Advokátní a mediační kancelář Purkyt & Co. jako jediná z předních českých specialistů na oblast restitučního práva v listopadu loňského roku podala v zastoupení skupiny 18 senátorů návrh Ústavnímu soudu České republiky na zrušení některých ustanovení zákona č. 185/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, tj. novely zákona o Státním pozemkovém úřadu, konkrétně návrh na zrušení ustanovení o tzv. restituční tečce.

 

NÁVRH BUDE ÚSTAVNÍM SOUDEM PROJEDNÁN VE STŘEDU 27.6.2018

 

V rámci předmětné novely zákona o Státním pozemkovém úřadu bylo mj. zrušeno ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) upravující postup Státního pozemkového úřadu při převodu jiného zemědělského pozemku na tzv. oprávněné osoby dle zákona o půdě, a to s účinností od 1. července 2018. Restituční nároky oprávněných osob dle zákona o půdě tak budou nově od 1. července 2018 uspokojovány výhradně formou peněžité náhrady. V případě, že oprávněná osoba nepožádá Státní pozemkový úřad o peněžitou náhradu ve lhůtě deseti let ode dne nabytí účinnosti této novely, nárok na tuto peněžitou náhradu zanikne prvním dnem následujícím po uplynutí této lhůty, tj. dnem 2. července 2028. Úřední finanční náhrada nabízená oprávněným osobám namísto náhrady naturální je přitom naprosto nevyhovující, když je stanovena v úředních cenách platných ke dni 24. června 1991. Novela navíc neobsahuje ani žádná přechodná ustanovení, která by stanovila, jakým zněním právních předpisů se mají nároky oprávněných osob, vzniklé před 1. červencem 2018, po tomto datu řídit.

 

Novelou tak zákonodárce odňal oprávněným osobám v rozporu s jejich více nežli čtvrt století trvajícím legitimním očekáváním možnost naturálního uspokojování jejich restitučních nároků převodem nemovitostí z vlastnictví státu. Současně stát novelou libovolně a bez hlubší úvahy a přípravy stanovil data ukončení poskytování této náhrady již na 1. července 2018, v hrubém nepoměru s desetiletou prekluzivní lhůtou pro finanční náhrady, a je zřejmé, že vzhledem k dosavadnímu přístupu a prohlášení Státního pozemkového úřadu k vypořádávání restitučních nároků do té doby nebudou vypořádány nároky desetitisíců oprávněných osob. Desetitisíce oprávněných osob se tak ocitly ve stavu právní nejistoty, jejich důvěra v právní systém České republiky a její demokratické zřízení byla zásadním způsobem narušena, jejich legitimní očekávání bylo po dvaceti pěti letech náhle svévolným přístupem státu zlomeno. Stovky oprávněných osob počaly po vyhlášení přímé novely uplatňovat své nároky soudní cestou, Státní pozemkový úřad i další organizační složky státu jsou „zavaleny“ žalobami, přičemž obecné soudy obtížně hledají odpověď na otázku, jakým zněním právních předpisů se mají při aplikaci zákona o půdě od 1. července 2018 řídit.

 

Novela dále zakládá nerovnost mezi skupinou oprávněných osob, jejichž nárok již byl pozemkovou náhradou uspokojen, resp. se do 30. června 2018 podaří uspokojit, a druhou skupinou cca 45 tisíc osob, jejichž nárok se uspokojit pozemkovou náhradou nepodaří, přičemž finanční náhrada je zcela nedostatečná. Jistě hlavním ze základních lidských práv je právo na rovné postavení před zákonem zakotvené v čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Je povinností právního státu zajistit osobám ve stejném právním postavení rovná práva a povinnosti. V tomto právním postavení jsou si všechny oprávněné osoby rovny a přísluší jim stejná práva i povinnosti, která se jim stát přijetím zákona o půdě v roce 1991 zaručil zajistit a chránit je. Právní stát nemůže nyní libovolně a bezdůvodně, a to ani prostřednictvím zákona, vyčlenit jednu skupinu, jejíž nároky uspokojil, od druhé skupiny, kterou neuspokojí. Takový případ představuje hrubé porušení principu rovného zacházení. Novela tak působí i zpětně, neboť zasahuje do právního nároku oprávněných osob na vydání náhradního pozemku, který dokonce zcela ruší bez adekvátní náhrady. Jedná se tak o nepřípustný případ přímé retroaktivity. Nepřípustnost zpětné účinnosti právních norem je zdůvodněna požadavkem právní jistoty fyzických a právnických osob a ochranou jejich legitimního očekávání. Svévolné odnětí možnosti nabýt nemovitý majetek jako restituční náhradu novelou k 1. červenci 2018 shledáváme v rozporu s tímto očekáváním oprávněných osob jako takové za naprosto nepřípustné a narušující základní právo oprávněných osob na nabytí nemovitého majetku, jež je chráněno i Dodatkovým protokolem k Úmluvě.

 

Z popsaných důvodů podala Advokátní a mediační kancelář Purkyt & Co. v zastoupení skupiny 18 senátorů návrh na zrušení některých ustanovení novely, která jsou zjevně v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Ve středu 27.6.2018 proběhne v dané věci veřejné vyhlášení nálezu Ústavního soudu.


nahoru
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace