Vážení klienti a obchodní partneři, přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v měsících červen a červenec 2017. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc srpen 2017.
Dne 16.6.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, někdy taky zjednodušeně nazývaný „daňový balíček“. Zákon nabyl účinnosti 15. dnem po zveřejnění ve Sbírce zákonů, tj. dnem 1.7.2017, což je o 7 měsíců později, než bylo původně plánováno, tím pádem se většina změn projeví až ve zdaňovacím období za rok 2018. Jelikož jde o rozsáhlou novelu čítající přes 200 novelizačních bodů, zaměříme se dále pouze na nejvýznamnější změny, jež novela přinesla.
Stejně jako v minulém roce se i letos rodiče dočkají vyšší slevy na dítě, avšak změna se dotkne pouze rodičů se dvěma a více dětmi. Sleva na druhé dítě vzroste o 200,- Kč, sleva na třetí a každé další dítě o 300,- Kč. Nová výše daňového zvýhodnění na druhé dítě se tedy dostává na 1.617,- Kč měsíčně a v případě tří nebo více dětí se jedná o částku 2.017,- Kč za měsíc. Pokud je dítě zdravotně postižené, sleva se zdvojnásobí. Slevy ve výši stanovené novelou lze uplatnit zpětně za celý rok 2017, reálný efekt se však projeví až příští rok, kdy za Vás zaměstnavatel podá roční zúčtování nebo ve chvíli, kdy podáte daňové přiznání za rok 2017.
V rámci daňového balíčku dochází taktéž ke zpřísnění pravidel pro vyplácení daňového bonusu, který vyplácí stát rodičům, jimž po započtení slevy na dítě vyjde záporná daň z příjmů. Kromě výše zmíněné podmínky je pro přiznání daňového bonusu také nutné dosáhnout určitého příjmu. Nárok na daňový bonus mají pouze ti rodiče, kteří za dané zdaňovací období dosáhli výdělku ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy, což pro letošní rok činí 66.000,- Kč. Do posuzovaného příjmu bylo dosud možno započíst výdělky ze zaměstnání, podnikání, nájmu a kapitálového majetku. Ve snaze zamezit umělému navyšování příjmů (např. pomocí fiktivních pronájmů) za účelem dosažení této hranice již však nebude od roku 2018 možné započíst poslední dvě možnosti – zisky z nájmu a zisky z kapitálového majetku.
Slevu na dítě budou moci opět využít i osoby samostatně výdělečně činné, které uplatňují paušální výdaje ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob. Kromě toho budou nově moci také využít slevu na manžela či manželku, která je momentálně stanovena na 24.840,- Kč ročně. Pokud je manžel či manželka držitelem průkazu ZTP, sleva je dvojnásobná. V návaznosti na čerpání těchto slev však dojde k omezení využívání výdajových paušálů. Doposud bylo možné paušálem zdanit příjmy do výše 2 milionů korun, nově se však tento strop snižuje na polovinu, tedy 1 milion korun. Možnost uplatnit slevu na dítě a manželku či manžela budou mít živnostníci poprvé příští rok při podávání daňového přiznání za rok 2017. Zároveň bude také naposledy možné uplatnit výdajové paušály dle starých pravidel a slevu na dítě a manželku či manžela nezapočítat.
Novelou dochází také ke změně v podmínkách čerpání slevy na dani pro invalidy a těžce zdravotně postižené. Doposud bylo možné slevu uplatnit až ve chvíli, kdy došlo k zahájení výplaty invalidního důchodu nebo k vydání průkazu ZTP/P. Dle nového stavu bude však pro uznání slevy na dani stačit přiznání nároku na invalidní důchod nebo průkaz ZTP/P. Stejná pravidla budou platit i v případě slevy na dani při zdravotním postižení manželky či manžela.
Doposud mohly osoby samostatně výdělečně činné využít paušální zdanění pouze za předpokladu, že neměly zaměstnance. Novela toto omezení ruší a platit daň paušálem tak budou moci i podnikatelé, kteří zaměstnance mají. Pro využití paušálního zdanění však nesmí jejich příjmy přesáhnout 5 milionů korun.
Novelou se taktéž rozšiřuje okruh příjmů, které je možné danit srážkovou daní. Dosud se srážková daň uplatnila především ve vztahu k autorským honorářům nebo práci na dohodu o provedení práce, pokud tyto příjmy nepřesáhly 10.000,- Kč měsíčně. Nově bude možné využít srážkovou daň i pro zaměstnání malého rozsahu, jestliže výdělek nepřesáhne 2.500,- Kč měsíčně.
Dne 26.6.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod číslem 178/2017 Sb., nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Jedná se však pouze o nepatrnou úpravu, přičemž hlavní motivací k přijetí této novely bylo dle Ministerstva průmyslu a obchodu, které návrh novely připravilo, upravit obsahovou náplň jednotlivých živností tak, aby byly v souladu s aktuálním zněním příloh k živnostenskému zákonu. Ve výsledku tak dojde pouze k úpravě terminologie a legislativně technickým změnám.
Nařízení nabývá účinnosti dne 1.8.2017
Dnem 1.6.2017 nabyl účinnosti zákon č. 123/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Primárním cílem této novely je komplexní zákonná úprava národních parků, jejíž hlavní myšlenkou je dle důvodové zprávy sjednotit právní úpravu národních parků, a to při zachování kontinuity a hierarchie současných předpisů v této oblasti. Novelou dochází k rozdělení území národních parků do čtyř zón podle cílů ochrany a stavu ekosystémů, konkrétně se jedná o zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny, přičemž poslední zmíněnou tvoří zastavěné území parku. Kromě zónací novela přináší také omezení dispozice se státními pozemky na území národních parků. Dosavadní znění ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, neumožňovalo zcizit lesy, lesní půdní fond, vodní toky a vodní plochy na území národních parků ve vlastnictví státu, čímž však nebyla dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci. Nové znění tohoto ustanovení však vypadá takto: „Na území národních parků nelze zcizit pozemky, které jsou ve vlastnictví státu.“ Mimo rozšíření okruhu nezcizitelných pozemků ve vlastnictví státu byla z ustanovení úplně vypuštěna část o právech osob dle restitučních předpisů. Nejenomže stát nově nesmí se svými pozemky na území národního parku nikterak disponovat, nebude ani moci tyto pozemky vydat v restitučním řízení.
Zákon publikovaný ve Sbírce zákonů dne 10.7.2017 pod č. 195/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, přináší do českého právního řádu plošné zavedení občanských průkazů s elektronickým čipem. Možnost pořídit si občanský průkaz s čipem již v České republice existuje, zatím to však není nutností. Novela souvisí s povinností České republiky plynoucí z nařízení EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, známé také pod zkratkou eIDAS. Nařízení stanoví podmínky, za kterých členské státy EU uznávají prostředky pro elektronickou identifikaci fyzických a právnických osob, které jsou evidovány v oznámeném systému elektronické identifikace jiného členského státu. Tato státem garantovaná elektronická identita bude uložena právě na čipu v občanském průkazu, díky čemuž bude možné využívat elektronické služby všech členských států EU.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2018.
Vznik tohoto zákona, publikovaného dne 10.7.2017 ve Sbírce zákonů pod č. 194/2017 Sb., je jedním z projevů transpozice evropské směrnice 2014/61/EU, o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Cílem těchto opatření je zjednodušit a zrychlit zavádění vysokorychlostních sítí, ale také snížit náklady na jejich budování - vysoké náklady se pojí například s neefektivním využíváním stávající infrastruktury, což se zákon snaží změnit. Novela například počítá se zřízením jednotného informačního místa, které bude zajišťovat informace subjektům při výstavbě vysokorychlostních sítí, přičemž tuto činnost bude mít na starosti Český telekomunikační úřad, který bude taktéž řešit případné spory. Mění se taktéž pravidla pro poskytování informací o fyzické infrastruktuře, vysokorychlostních sítích, plánovaných pracích a pro koordinaci staveb financovaných z veřejných zdrojů. Klíčová je potom část novely umožňující jednodušší přístup k fyzické infrastruktuře – zákon zjednodušuje správní postupy při udělování povolení a odstraňuje překážky týkající se budování sítí uvnitř budovy.
Zákon je účinný od 25.7.2017
Dne 12.7.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována novela zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, pod číslem 198/2017 Sb. Důvodem k přijetí této novely byl fakt, že Česká republika již v roce 2009 ratifikovala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, z níž kromě práv pro osoby se zdravotním postižením, plyne signatářským státům také povinnost zřídit nezávislý mechanismus, který by sloužil ke sledování naplňování práv těchto osob, což tato novela realizuje. Svěření této agendy úřadu Veřejného ochránce práv se zdá být jako nejvhodnější řešení, jelikož má mnohaletou zkušenost s monitoringem dodržování lidských práv a zřízení samostatného orgánu pro monitoring dodržování Úmluvy by bylo příliš náročné jak po finanční stránce, tak po stránce organizační.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2018
V polovině července byla ve Sbírce zákonů publikována pod číslem 206/2017 Sb., novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Jednou ze změn, které novela přináší, je nová povinnost pro zakladatele agentury práce složit při žádosti o povolení zprostředkování práce vratnou kauci ve výši 500 000,- Kč. Toto opatření má zamezit zakládání více malých agentur jednou osobou, které následně přidělovaly stejného zaměstnance stejnému zaměstnavateli tak, aby jednotlivá přidělení nepřesáhla rozsah tzv. zaměstnání malého rozsahu (příjem zaměstnance do 2500,- Kč měsíčně), ze kterého neplyne povinnost odvádět za takového zaměstnance zdravotní a sociální pojištění. Nově také bude možné udělit tuto licenci na dobu neurčitou – prvotní povolení sice bude pouze na 3 roky stejně jako dosud, ale na základě žádosti o obnovení licence po uplynutí tříletého období může být osvědčeným agenturám udělena licence na dobu neurčitou.
Další změnou, kterou novela přináší je zrušení možnosti přivydělat si v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání na dohodu o provedení práce. Uchazeči o práci vedení v evidenci Úřadu práce si nyní budou moci přivydělat až 5500,- Kč měsíčně, ale pouze na základě dohody o pracovní činnosti nebo v rámci pracovního poměru. Toto opatření má sloužit k zamezení zneužívání možnosti krátkodobých přivýdělků, kdy někteří nezaměstnaní pracují roky na dohodu o provedení práce, aniž by za ně byly placeny odvody.
Dále je novelou prodloužena doba vyplácení příspěvků na společensky účelné pracovní místo. Jedná se o pracovní místa vyhrazená pro uchazeče, kterým se dlouhodobě nedaří nebo jim není možné zajistit pracovní místo na pracovním trhu. Doba vyplácení tohoto příspěvku se prodlužuje z 12 měsíců na 24 ve snaze zvýšit šanci na uplatnění pro tyto osoby.
Novela nabyla účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení, tedy 29.7.2017.
Dne 18.7.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 214/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých dalších zákonů souvisejících s jeho zavedením.
Novela upravuje především formy a podmínky poskytování dat ze zeměměřické databáze. Dochází k modernizaci týkající se forem, ve kterých jsou data poskytována. Nově je možné tato data získat ve formě datového souboru, v rámci prohlížecí služby nebo v rámci služby stahování dat, přičemž pouze prohlížecí služba je bezplatná, ostatní dvě formy jsou zpoplatněny. Data z databáze jsou poskytována na základě žádosti obsahující identifikační údaje osoby, rozsah, obsah a formát požadovaných dat, účel, pro který jsou data vyžadována a způsob předání dat. Takto získaná data nesmí být zveřejněna samostatně, ale pouze v rámci žadatelovy aplikace nebo kartografického díla, a to za podmínky uvedení zdroje a data poslední aktualizace databáze.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.9.2017.
Dne 31.7.2017 byla ve Sbírce zákona publikována pod číslem 225/2017 Sb., novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, tzv. stavební zákon. Jedná se o rozsáhlou novelu, která má mimo jiné přinést urychlení procesu povolování staveb.
Novela umožňuje sloučit stavební a územní řízení do jednoho tzv. koordinovaného povolovacího řízení, v jehož rámci bude vydáno tzv. společné povolení, na jehož základě bude stavba jak umístěna, tak povolena. Možnost sloučit územní a stavební řízení do jednoho společného řízení sice již existuje (§ 94a stavebního zákona), to však platí pouze v případě, kdy je konkrétní stavební úřad příslušný k vedení jak územního, tak stavebního řízení. Pokud stavební záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. řízení EIA), bude taktéž možné spojit koordinované povolovací řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Koordinované povolovací řízení však nenahrazuje stávající samostatná řízení, ale bude existovat pouze jako alternativa k nim a stavebník si bude moci vybrat, zda chce projít sloučeným řízením nebo zda chce podstoupit každé řízení samostatně, jako je tomu doposud. Zákonodárce si od těchto změn slibuje zkrácení délky povolovacího řízení až o polovinu.
Nově také bude možné stavět domy nebo rekreační chaty na základě stavebního ohlášení bez omezení stavební plochy, přičemž dle stávající právní úpravy lze takto stavět pouze do 150 metrů čtverečních stavební plochy.
Ze stavebního zákona bylo taktéž vypuštěno ustanovení umožňující osobám, o kterých to stanoví zvláštní zákon, tedy spolkům, účastnit se územního a stavebního řízení. Nově se tak mohou spolky účastnit těchto řízení pouze na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. To vyvolalo negativní reakce spolků na ochranu životního prostředí, dle kterých je touto změnou omezeno právo veřejnosti účastnit se povolovacích řízení. Dle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové se však na vstupu tzv. dotčené veřejnosti do řízení podle stavebního zákona nic nemění a stejně tak je zaručena účast dotčené veřejnosti v řízeních, v jejichž rámci se koná proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2018.