Vážení klienti a obchodní přátelé, přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v měsíci květnu roku 2016. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc červen 2016.
NOVELA TRESTNÍHO ŘÁDU
Dne 17.5.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna novela č. 150/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Primárním cílem této novelizace je zefektivnění kontroly plnění podmínek a omezení uložených obviněnému v rámci některého opatření nahrazujícího vazbu, a to za pomoci využití elektronického monitorovacího systému, který umožňuje detekci pohybu obviněného.
Soud, popřípadě státní zástupce, rozhoduje-li o vazbě, může současně uložit obviněnému povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, nebrání-li mu v tom důležité důvody. V souvislosti s nahrazením vazby některým opatřením uvedeným v § 73 odst. 1 trestního řádu pak může soud, popř. státní zástupce, rozhodnout o výkonu elektronické kontroly plnění povinností uložených v souvislosti s tímto opatřením prostřednictvím elektronického kontrolního systému umožňujícího detekci pohybu obviněného, jestliže obviněný slíbí, že při výkonu elektronické kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost.
V trestním zákoníku tato novela zejména zkrátila dobu, ve které jsou odsouzení k trestu obecně prospěšných prací povinni tento trest vykonat, ze dvou let na jeden rok, a zrušila pravidelné soudní přezkumy důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení. Rozhodování o prodloužení trvání ústavního ochranného léčení vždy po dvou letech (u mladistvých po jednom roce) je zachováno.
Dne 23.5.2016 pak byla ve Sbírce zákonů vyhlášena druhá významná novela trestního řádu provedená zákonem č. 163/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Tato novelizace pak do trestního řádu zavádí dva nové instituty, a to dočasné odložení trestního stíhání a rozhodnutí o nestíhání podezřelého, pro nějž nelze dle § 11a trestního řádu zahájit trestní stíhání.
O dočasném odložení trestního stíhání podezřelého rozhodne policejní orgán v případě trestného činu pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 2, 4 nebo 5 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e), odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b), odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku, pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku, podplacení podle § 332 trestního zákoníku nebo nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2 trestního zákoníku, pokud podezřelý slíbil úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že byl o to požádán, učinil o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, oznámí policejnímu orgánu skutečnosti, které jsou mu známy o trestné činnosti toho, kdo o tento úplatek, majetkový nebo jiný prospěch požádal, a zaváže se podat v přípravném řízení i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech.
Policejní orgán dočasně odloží zahájení trestního stíhání osoby též v případě, kdy je tato osoba dočasně vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení nebo je-li její trestní stíhání pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu dočasně nepřípustné.
Nezjistí-li se dodatečně skutečnosti, které vylučují rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání a splnil-li podezřelý své závazky podle ustanovení o dočasném odložení trestního stíhání, státní zástupce rozhodne, že nebude stíhán.
Nově bude také odnětím svobody na pět až deset let potrestán pachatel, který dle ustanovení § 240 odst. 2 písm. c) trestního zákona ve značném rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, a spáchá takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
Oba zákony nabývají účinnosti dnem 1.7.2016.
OSVOBOZENÍ PRVOZÁPISU SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM OD POPLATKU
Účelem novely zákona o soudních poplatcích, účinné od 7.6.2016 je mimo jiné významně snížit náklady nutné k založení společnosti s ručením omezeným, a to především s ohledem na požadavky Evropské komise, jejichž splnění je podmínkou pro čerpání některých evropských dotací.
Novela tak zavádí osvobození prvozápisu společnosti s ručením omezeným od soudních poplatků, a to za předpokladu tzv. přímého zápisu provedeného notářem na základě zákona č. 304/2013Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Osvobození od soudního poplatku zápisu skutečností do obchodního rejstříku je ale možné jen pokud tento zápis provede notář na podkladě notářského zápisu o zakladatelském právním jednání o založení společnosti s ručením omezeným, které obsahuje jen povinné náležitosti předepsané občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích a podle kterého vkladová povinnost má být splněna splacením v penězích. Povinnost platit soudní poplatek však zůstává zachována, pokud zápis skutečností do obchodního rejstříku provede rejstříkový soud.
V souvislosti s touto novelou byla rovněž přijata vyhláška č. 162/2016 Sb., kterou se mění notářský tarif a stanovuje se odměna notáře za sepsání takového notářského zápisu, jestliže notář, který notářský zápis sepsal, provede na žádost a na jeho podkladě zápis společnosti do obchodního rejstříku, na fixní částku ve výši 2.000,-Kč.
Novelou se kromě zákona o soudních poplatcích, mění také zákon o zvláštních řízeních soudních, a zákon o mezinárodním právu soukromém. Novelazavádí evropské dědické osvědčení, které bude platné v celoevropském systému a vydávat se bude na žádost žadatele k prokázání jeho statusu nebo k vykonání práv či pravomocí.
Dále má novela umožnit, aby ochranná opatření v občanských věcech vydaná a vykonatelná v jednom členském státě mohla být uplatněna i v jiném státě EU. V České republice výkon takového opatření provede obecný soud navrhovatele, jinak soud, v jehož obvodu se nachází místo, kde má být poskytnuta ochrana.
NOVELA ZÁKONA O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU
Dne 17.5.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 148/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinný od 1.6.2016.
Primárním cílem novely je implementovat do české právní úpravy novinky z legislativy EU. Jde především o směrnici 2013/50/EU, kterou se mění směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a směrnice 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, nařízení č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů; směrnici 2007/36/ES o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi, ale i o směrnice 2014/51/EU či 2014/91/EU, jenž by měly přispět k vyšší atraktivitě fondového podnikání a kapitálového trhu a zajistit jeho lepší fungování, to vše při současném zvýšení ochrany spotřebitele.
Důležitá je rovněž harmonizace úpravy příslušných správních poplatků v zákoně o správních poplatcích.
Vedle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích je novelizován rovněž zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech či zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
AGENTURA PRO PODNIKÁNÍ A INOVACE
Další z nově přijatých zákonů, zákon č. 149/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, má za cíl s účinností od 1.6.2016 zřídit namísto dosavadní státní příspěvkové organizace Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest státní příspěvkovou organizaci novou, Agenturu pro podnikání a inovace.
Tato agentura bude vykonávat činnost zprostředkujícího subjektu pro poskytování podpory podnikatelům z finančních prostředků Evropské unie.
Dnem nabytí účinnosti zákona pak na agenturu přechází příslušnost hospodařit s majetkem státu, který je potřebný k zajištění činnosti pro poskytování podpory podnikatelům z finančních prostředků Evropské unie, jakož i další práva a povinnosti její právní předchůdkyně.
PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY ZÁKONA O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
K novému zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, o kterém jsme Vás informovali v přehledu legislativních změn přijatých v měsíci dubnu, je nyní třeba přijmout řadu prováděcích předpisů. Těmi jsou i nově přijatá vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Tyto prováděcí předpisy nabývají účinnosti stejně jako zákon, k jehož provedení byly přijaty, dne 1. října 2016.
TZV. RESTITUČNÍ TEČKA
Poslanecká sněmovna ČR schválila dne 24. 5. 2016 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), a další související zákony, včetně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě). Jedním z cílů novely, kterou dne 1. 6. 2016 podepsal prezident republiky Miloš Zeman, je omezení vydávání státní zemědělské půdy, která by byla adekvátní náhradou za zestátněné pozemky, a to z důvodu nedostatku státní půdy. Prakticky se jedná o ukončení možnosti výdeje náhradních pozemků za pozemky, které byly v letech 1948 až 1989 zestátněny a které nebylo možno restituentům po revoluci ze zákonných důvodů vydat.
Nejpodstatnější změnou je nová koncepce uspokojování oprávněných osob podle zákona o půdě výhradně peněžitou náhradou a s tím související ukončení uspokojování oprávněných osob podle zákona o půdě převodem náhradních pozemků. S tím souvisí zrušení ustanovení § 11a zákona o půdě, které upravuje postup při převodu jiného zemědělského pozemku oprávněným osobám na základě veřejných nabídek. Vzhledem k odložení účinnosti zrušení ustanovení § 11a do 1. července 2018 však bude možnost uskutečnit ještě několik veřejných nabídek pozemků. Tím bude dle důvodové zprávy „dána možnost oprávněným osobám k uspokojení jejich nároků formou jiného (náhradního) pozemku za stejných podmínek i stejným postupem jako tomu bylo dosud.“
Důsledně se stanoví peněžitá náhrada oprávněným osobám i v případech, kdy SPÚ poskytuje náhrady za obec nebo kraj. Dále se z důvodu nezatěžování státního rozpočtu přebíráním závazků od státních podniků vypouští možnost převzetí jejich restitučních závazků.
Při poskytování náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby je již nutno u zbývajících nároků použít princip peněžitých náhrad.
Významná jsou rovněž přechodná ustanovení přijatá v tomto znění:
„1. Převody pozemků na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 11a odst. 11 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a převody z veřejných nabídek vyhlášených podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky stanovené zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pokud oprávněná osoba nepožádá Státní pozemkový úřad o peněžitou náhradu podle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. ve lhůtě 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nárok na tuto peněžitou náhradu zaniká prvním dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Nabude-li rozhodnutí o nevydání pozemků oprávněným osobám podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, právní moci až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, počne lhůta 10 let pro uplatnění práva na peněžitou náhradu běžet ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
3. Převody nemovitých věcí na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 17 odst. 3 písm. a) zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly splněny podmínky stanovené zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Důvodová zpráva k těmto přechodným ustanovením uvádí, že v zájmu zachování právní jistoty oprávněných osob přechodná ustanovení umožňují, aby již zahájený administrativní postup byl i po účinnosti tohoto zákona převod pozemků dokončen za těch zákonných podmínek, za kterých byl započat.
Dostatečně dlouhá lhůta k uplatnění nároku (10 let) by měla být obecně přijatelná pro všechny oprávněné osoby. Tato lhůta je plně srovnatelná s nejdelší promlčecí lhůtou, tj. lhůtou pro promlčení u věcí rozhodnutých soudem.
Co se týče účinnosti novely, pak tento zákon nabude účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (prozatím nebyl vyhlášen), s výjimkou odložené účinnosti u některých bodů novely zákona o půdě, mezi nimi i nové koncepce uspokojování oprávněných osob výhradně peněžitou náhradou, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2018.