LEDEN
2017

Legislativní změny - prosinec 2017

Vážení klienti a obchodní partneři,

přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v posledním měsíci roku 2016. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný start do nového roku 2017

PRVNÍ NOVELA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Senát na své schůzi rozhodl o tom, že se nebude zabývat novelou občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a tím novelu poslal přímo k podpisu prezidentovi. Zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, tak byl ve Sbírce zákonů ČR vyhlášen s datem 30.12.2016. Většina změn nabude účinnosti dva měsíce po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů, tj. 1.3.2017.

První novelou nového občanského zákoníku se do legislativy vrací předkupní právo na podíl spolumajitele nemovitosti, které v předchozím kodexu existovalo celých 50 let. Předkupní právo, které má mimo jiné přispět k scelování vlastnických podílů, se do občanského zákoníku mělo vrátí s účinností od 1. ledna 2018.

V oblasti bytového práva dojde k prodloužení lhůty pro vyklizení bytu zvláštního určení, a to ze současných tří měsíců na šest měsíců. Navíc, pokud bude s nájemcem v době jeho úmrtí žít nejméně jeden rok jiná postižená osoba nebo osoba starší 70 let, automaticky na ni přejde nájem bytu zvláštního určení. U všech nájmů se pak sníží maximální kauce na nájemní byt ze šestinásobku na trojnásobek nájemného.

Další změny, které přináší první novela zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:

  • uzákonění úroků z prodlení u dlužného výživného,
  • veřejná evidence svěřenských fondů rejstříkovým soudem,
  • prodloužení lhůty, v níž musí soud přezkoumat důvody pro omezení svéprávnosti, ze stávajících tří let na pět let,
  • zrušení povinnosti společenství vlastníků jednotek mít v názvu slovo "vlastníků",
  • možnost uzavřít pracovní smlouvu ihned po dovršení věku 15 let, přičemž den nástupu do práce nesmí být před ukončením povinné školní docházky.

NOVELA ZÁKONA O PLATEBNÍM STYKU

Dalším z nových předpisů, který byl uveřejněn ve Sbírce zákonů je zákon č. 452/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Účinnosti nabývá s výjimkou několika ustanovení 1.března 2017.

Novela má mimo jiné přinést všem spotřebitelům možnost otevření základního platebního účtu v kterémkoli členském státě na území Evropské unie. Podle Ministerstva financí má novela posílit ochranu spotřebitelů na finančním trhu a zajistit jejich lepší informovanost. Banky budou mít nově povinnost v souladu s požadavky EU nabízet základní platební účet za přiměřenou cenu, a to v kterémkoliv státě Evropské unie. Při změně účtu budou muset banky dodržovat jednotný postup a umožnit spotřebitelům porovnat ceny jednotlivých služeb. Při převodu účtu do jiné banky by pak klientům měly zůstat nastaveny všechny jejich trvalé platební příkazy a inkasa. Při uzavření smlouvy s bankou obdrží spotřebitel standardizovaný dokument, v němž budou uvedeny všechny poplatky související s platebním účtem. Tím se také sjednotí terminologie sazebníků všech bank.

Na návrh rozpočtového výboru bylo také do novely vloženo ustanovení, které má usnadnit řešení sporů u karetních transakcí, a to v rámci standardního rozhodčího řízení. Podnikatelé, kteří budou chtít přijímat platby kartami, bude muset banka výslovně upozornit, že mají nárok na uzavření rozhodčí doložky. Novinkou je také rozšíření pravomoci finančního arbitra, který bude smět nově rozhodovat i spory týkající se jiného než běžného účtu.

Novela je poměrně rozsáhlá a kromě zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, mění také některá související ustanovení v zákoně č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, v zákoně č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, a v zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách.

INFORMACE O TRVALÉM BYDLIŠTI V OBČANSKÝCH PRŮKAZECH ZŮSTANE

Díky zákonu č. 456/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů budou mít lidé s trvalým pobytem na obecním úřadě tuto skutečnost vyznačenou v občanském průkazu. S výjimkou několika ustanovení nabude novela účinnosti 1.6.2017.

Novelou se kromě zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, mění i další související zákony, jako zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.

Podle stávající právní úpravy nelze z informačního systému evidence obyvatel zjistit, zda je adresa místa trvalého pobytu občana vedená na adrese obecního nebo městského úřadu. Nově by tato skutečnost měla být vedena jako součást údaje o adrese místa trvalého pobytu a vyznačována do občanských průkazů, a to zapsáním poznámky „adresa úřadu“ k údaji o místě trvalého pobytu.

Podle schválené novely zároveň zůstane údaj o adrese trvalého pobytu v občanských průkazech povinným.

NOVÉ POVINNOSTI SPOLEČNOSTÍ VE VÝROČNÍCH ZPRÁVÁCH

Již 1. ledna 2017 nabyl účinnosti zákon č. 462/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a který ukládá některým velkým společnostem novou povinnost uvádět ve svých výročních zprávách i nefinanční informace týkající se ochrany životního prostředí, respektování lidských práv, sociálních otázek nebo boje s korupcí.

Novela zákona o účetnictví je reakcí na požadavky dané evropskou směrnicí č. 2014/95/EU, kterou se mění směrnice č. 2013/34/EU. Nová povinnost se bude týkat obchodních společností, jež jsou subjekty veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období. Pojem "subjekt veřejného zájmu" je v zákoně o účetnictví definován v § 1a, jde např. o banky, spořitelní a úvěrová družstva, pojišťovny, zajišťovny, penzijní společnosti, zdravotní pojišťovny a firmy s veřejně obchodovanými cennými papíry.

Tyto výše uvedené velké společnosti musí nově ve svých výročních zprávách, případně v samostatných zprávách, informovat o přijatých opatřeních týkajících se otázek životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých, respektování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Zprávy budou obsahovat i popis výsledků, které tato opatření přinesla. Auditor pak bude ověřovat, zda daná společnost tyto informace ve zprávě uvedla.

TZV. ZELENÁ NAFTA U ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

Jedním ze zákonů, který vyšel ve Sbírce zákonů ČR ještě v roce 2016, je zákon č. 453/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a podle které vratku spotřební daně z nafty budou dostávat i zemědělci v živočišné výrobě, rybníkáři a firmy hospodařící v lesích.

Na vratku spotřební daně z motorové nafty spotřebované v zemědělské prvovýrobě, tzv. zelenou naftu, dosud mají podle § 57 zákona o spotřebních daních, nárok jen zemědělci podnikající v rostlinné výrobě. Tato daň se vrací ve výši 4,38 Kč za jeden litr nakoupených minerálních olejů. Novela zákona měla původně umožnit žádat o vratku spotřební daně také podnikům se živočišnou výrobou, a to ve stejné výši, jakou dostávají zemědělci hospodařící v rostlinné výrobě. Poslanci ale přijali novelu v podobě komplexního pozměňovacího návrhu, který pro období od 1. července 2017 do 31. prosince 2018 zavádí tři sazby daně podle tzv. intenzity živočišné výroby.

V prvním období do konce června 2017 by podle zákona měly podniky hospodařící v živočišné výrobě dostávat vratku ve výši 90 % spotřební daně a zemědělci v rostlinné výrobě vratku ve výši 40 % daně. Od 1. července 2017 do 31. prosince 2018 předpokládá zákon vratky spotřební daně ve výši 40 %, 60 % a 90 % spotřební daně odstupňované podle intenzity chovu hlavních druhů hospodářských zvířat. Čím více zvířat budou chovat zemědělci na jednotku plochy, tím větší vratku spotřební daně dostanou. Od 1. ledna 2019 by se měly vratky spotřební daně sjednotit pro všechny činnosti v zemědělské prvovýrobě na 4,38 Kč za jeden litr nakoupených minerálních olejů.

Novela umožní žádat o vratku spotřební daně z motorové nafty od 1. července 2017 i poplatníkům, kteří hospodaří v lesích a v rybníkářství, a to (stejně jako ostatním) do šesti měsíců ode dne, kdy mohli nárok uplatnit poprvé.

S výjimkou několika ustanovení nabude novela účinnosti 1. března 2017.

VÝŠE TUZEMSKÉHO STRAVNÉHO PRO ROK 2017

Změny ve výši stravného se každoročně provádějí vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí na základě zmocňovacího ustanovení v § 189 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Pro rok 2017 jsou sazby upraveny vyhláškou č. 440/2016 Sb. Stravné je stanoveno paušální částkou na každý kalendářní den pracovní cesty a liší se podle délky trvání cesty v daném kalendářním dnu.

Určení konkrétní výše stravného se také liší podle typu zaměstnavatele. Pro zaměstnavatele rozpočtového sektoru, tzn. pro státní a veřejnou správu a služby, je výše stravného určena přesným limitem, ve kterém může být vyplaceno. Pro zaměstnavatele soukromého sektoru je závazná pouze spodní hranice, tedy minimální výše stravného, které musí zaměstnanci poskytnout. Může tedy poskytovat i libovolně vyšší stravné. 

Výše stravného na kalendářní den od 1. 1. 2017:

Délka cesty                    Rozpočtový sektor                      Soukromý sektor

5 až 12 hodin                 72,- Kč až 86,- Kč                      nejméně 72,- Kč

12 až 18 hodin               109,- Kč až 132,- Kč                   nejméně 109,- Kč

déle než 18 hodin          171,- Kč až 205,- Kč                   nejméně 171,- Kč

 

NÁHRADY JÍZDNÍCH VÝDAJŮ PRO ROK 2017 

Při vyslání zaměstnance na pracovní cestu je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradu vynaložených výdajů. Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a navíc náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. 

Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a průměrná cena pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad se, stejně jako výše tuzemského stravného, mění každoročně novou vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro rok 2017 jsou náhrady za používání vlastních motorových vozidel stanoveny vyhláškou č. 440/2016 Sb. Průměrné ceny pohonných hmot oproti loňskému roku poklesly, sazba základní náhrady za 1 km jízdy se zvyšuje o 10 haléřů.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí pro rok 2017 u jednostopých vozidel a tříkolek nejméně 1,10 Kč, u osobních silničních motorových vozidel nejméně 3,90 Kč a u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů nejméně dvojnásobek sazby pro osobní vozidlo, tedy minimálně 7,80 Kč. 

Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Pokud zaměstnanec nemůže hodnověrným způsobem doložit cenu pohonné hmoty, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady v roce 2017 průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty, jak je uvedena ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 440/2016 Sb. Průměrné ceny pohonných hmot se oproti cenám pro rok 2016 snížily.

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty od 1. 1. 2017:

  • 29,50 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
  • 32,50 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
  • 28,60 Kč u motorové nafty.

POVINNĚ UVEŘEJŇOVANÉ ÚDAJE NA OBALECH POTRAVIN

Od 13. prosince 2016 jsou výrobci potravin na základě evropského nařízení povinni uvádět na obalu svých výrobků informace o jejich výživových hodnotách. Novou povinnost výrobcům potravin přináší nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Nařízení č. 1169/2011/EU (které mimo jiné zavedlo povinné uvádění alergenů v jídlech) se podle svého čl. 55 začalo používat od 13. prosince 2014, s výjimkou čl. 9 odst. 1 písm. l) tohoto nařízení, které stanoví požadavek na povinné uvádění výživových údajů a které se použije až od 13. prosince 2016. Výrobci tak mají nově povinnost uvádět na svých potravinových výrobcích sedm základních údajů, které budou spotřebitele informovat o výživové hodnotě potraviny. Povinně musí být uvedena energetická hodnota, celkový obsah tuků, obsah nasycených mastných kyselin, celkový obsah sacharidů, obsah cukrů, bílkovin a soli. Tyto povinné údaje mohou výrobci dobrovolně doplnit ještě údaji o obsahu mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin, alkoholu, škrobu, vlákniny, vitaminů a minerálních látek.

Požadované povinné údaje musí být na obalu uvedeny viditelně, nejlépe v přehledné tabulce. Při nedostatku místa mohou být uvedeny v řadě za sebou. Potraviny, které byly uvedeny na trh před dnešním dnem, mohou být doprodávány až do vyčerpání zásob. Evropské nařízení počítá i s výjimkami z nové povinnosti. Jednou z výjimek jsou nebalené potraviny (např. pečivo) a potraviny krájené a případně balené přímo v obchodě (např. sýry). Dále pak nemusí být značeny potraviny s příliš malým obalem, pokrmy ve stravovacích zařízeních, nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2 procenta, nezpracované potraviny (např. čerstvé maso, zelenina apod.), ocet, stolní sladidla, čaj, káva, byliny a koření, sůl nebo např. žvýkačky. Výživové údaje také nemusejí uvádět malí výrobci, kteří dodávají potraviny do místních maloobchodů nebo přímo konečným spotřebitelům. Laboratorní rozbory a výpočty výživových hodnot by totiž pro malé výrobce mohly představovat neúměrnou finanční zátěž. Nová povinnost se tak nebude týkat ani potravin prodávaných na farmářských trzích nebo tzv. ze dvora.

PROTIKUŘÁCKÝ ZÁKON

Poslanecká sněmovna v pátek 9. prosince 2016 na druhý pokus schválila vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, tzv. protikuřácký zákon. Nový zákon zcela zakazuje kouření v restauracích a stravovacích zařízení. Musí jej však ještě posoudit Senát a podepsat prezident, účinnosti by měl nabýt 31. května 2017.

Nový zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek je poměrně rozsáhlý a bylo k němu podáno velké množství pozměňujících návrhů. Poslaneckou sněmovnou schválená verze nového tzv. protikuřáckého zákona tedy nakonec obsahuje:

  • úplný zákaz kouření klasických cigaret ve všech restauracích, barech, kavárnách, vinárnách a dalších stravovacích zařízeních (výjimku z tohoto zákazu dostaly elektronické cigarety a vodní dýmky);
  • povinnost nalepit na provozovnu cedulku se zákazem kouření;
  • zákaz kouření i na nekrytých částech zastávek hromadné dopravy;
  • zákaz kouření v zoologických zahradách (výjimku tvoří elektronické cigarety);
  • zákaz všech (tedy i elektronických) cigaret ve školách, nemocnicích, v prostředcích hromadné veřejné dopravy, ve sportovních halách, na dětských hřištích, v zábavních zařízeních a v nákupních centrech;
  • možnost zřídit kuřárny či kuřácké koutky v nákupních centrech, na letištích a v ZOO;
  • zákaz zřizování kuřáren v kinech, divadlech, koncertních a výstavních síních, sportovních halách a v areálech zdravotnických zařízení (s výjimkou uzavřených psychiatrických oddělení);
  • zákaz prodeje alkoholu osobě, která je zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
  • zákaz prodeje alkoholu na akcích určených převážně pro děti;
  • zákaz prodeje jiného alkoholu než výčepního piva a vína při sportovních akcích;
  • zákaz prodeje alkoholu v prodejních automatech;
  • zákaz prodeje tabákových výrobků v prodejních automatech, pokud nelze ověřit plnoletost kupujícího;
  • zákaz prodeje tabákových výrobků, elektronických cigaret a alkoholu na internetu v případech, kdy nelze ověřit plnoletost kupujícího;
  • zákaz výroby, dovozu a prodeje potravinářských výrobků a hraček, které napodobují vzhled tabákových nebo alkoholických výrobků;
  • zákaz prodeje alkoholu v dopravních prostředcích kromě dálkových a zájezdových spojů a při tzv. nostalgických nebo historických jízdách a při jízdách na objednávku;
  • možnost pro obce zakázat kouření (včetně elektronických cigaret) v blízkosti škol a jiných zařízení určených pro aktivity dětí a mladistvých.

PREZIDENT VETOVAL SNÍŽENÍ DPH U NOVIN A ČASOPISŮ

Prezident republiky Miloš Zeman vetoval novelu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, kterou se měla snížit sazba DPH u novin a časopisů. Od 1. ledna 2017 podle novely měly být noviny a časopisy přeřazeny z nynější patnáctiprocentní sazby daně z přidané hodnoty do sazby desetiprocentní. Novelu prezident republiky vrátil Poslanecké sněmovně s vysvětlením, že nevidí důvod pro zvýhodnění novin a časopisů, a navíc s rozpočtovými dopady této novely nepočítá ani schválený státní rozpočet na rok 2017.


nahoru
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace