Vážení klienti a obchodní přátelé, přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v měsíci září roku 2016. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc říjen 2016.
NOVÝ ZÁKON O CENTRÁLNÍ EVIDENCI ÚČTŮ
Ve Sbírce zákonů vyšel v září zcela nový zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů. Zákon má pomoci v boji s trestnou činností včetně korupce nebo financování terorismu. Společně se zákonem o centrální evidenci účtů byla vydána i souhrnná novela č. 301/2016 Sb., kterou se mění některé související zákony.
Novým zákonem o centrální evidenci účtů se zřídí registr všech účtů lidí a firem, které jsou vedeny u tuzemských bank. Centrální evidenci bude spravovat Česká národní banka a její součástí nebudou informace o pohybech ani zůstatcích na účtech klientů, bude se evidovat jen samotná existence účtů. O informace z evidence budou moci žádat daňové orgány, orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby a Finanční analytický útvar ministerstva financí. Z orgánů činných v trestním řízení to bude státní zástupce a předseda senátu trestního soudu. Oprávněné osoby na základě dotazu nejpozději do 24 hodin zjistí, ve kterých bankovních institucích má podezřelá osoba vedené účty. Odpadne tak dotazování v jednotlivých bankách. Bankovní tajemství nebude ohroženo. Na vstupy do evidence bude dohlížet sněmovní komise, data v evidenci budou archivována deset let.
Novelou č. 301/2016 Sb., která byla vydána společně snovým zákonem, se stručně mění související ustanovení v šesti zákonech. Jde o zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (tzv. trestní řád), a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Oba předpisy nabyly účinnosti patnáctým dnem po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy 6. října 2016. Ke spuštění samotného registru by pak mělo dojít až prvním dnem šestnáctého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona, tedy 1. ledna 2018.
ZÁKON O SLUŽBÁCH VYTVÁŘEJÍCÍCH DŮVĚRU PRO ELEKTRONICKÉ TRANSAKCE
Nový zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, je transpozicí některých částí evropského předpisu, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014/EU, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, tzv. nařízení eIDAS. Příslušné části evropského nařízení Eidasvstoupily v platnost již 1. července 2016, český zákon pak nabyl účinnosti dnem vyhlášení, tedy 19. září 2016.
Cílem evropského nařízení i nového českého zákona je umožnit elektronické ověření identity každého občana EU kdekoliv uvnitř unie, v každé členské zemi. Občané tak budou mocina dálku vyřizovat úřední záležitosti. Novým zákonem o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce se ruší dosavadní zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Platná ustanovení zrušeného zákonajsou obsažena v novém zákoně, který mimo jiné upravuje právě i podmínky pro zavádění elektronického podpisu. Elektronický podpis by měl v budoucnu být např. součástí elektronických občanských průkazů, díky kterým by pak občané mohli získávat třeba svoje údaje z úředních systémů, např. z registru obyvatel nebo daňového portálu. Bezplatné zavedení nových občanských průkazů s elektronickým podpisem je plánováno od začátku roku 2017.
Dohled nad zaváděním elektronického podpisu bude vykonávat Správa základních registrů, která je úřadem podřízeným Ministerstvu vnitra. Služby vyplývající z nového zákonabude moci Správa základních registrů vykonávat i jako hospodářskou činnost.
Dokumenty potřebné pro vydání elektronického podpisu či elektronické pečetě budou muset jejich poskytovatelé uschovávat deset let. Údaje, na základě kterých byla ověřena totožnost žadatele, budou muset uschovávat ještě dalších 15 let. Nově je možné použítelektronický podpis od libovolné certifikační autority v rámci EU a naopak již nelze vyžadovat pouze národní podpis. Jakýkoliv elektronický dokument takto elektronicky podepsaný musí být akceptován ve všech řízeních včetně správních či soudních. Veřejné organizace a úřady budou muset do dvou let povinně začít podepisovat dokumenty kvalifikovaným elektronickým podpisem.
Současně s novým zákonem byla vydána i novela č. 298/2016 Sb., kterou se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, tzv. autorský zákon.
ZÁKAZ PRODEJE NEZDRAVÝCH POTRAVIN VE ŠKOLÁCH
V měsíci září rovněž vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních. Dlouho očekávaná vyhláška, kterou média nazývají pamlskovou vyhláškou, přinesla konec prodeje nezdravých potravin ve školních bufetech a automatech. Vyhláška nabyla účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, tedy 20. září 2016, školy ale mají ještě do konce letošního roku čas, aby přizpůsobily sortiment prodávaných potravin novým požadavkům.
Ještě delší výjimku dostaly mléčné výrobky zařazené do dotovaného programu Mléko do škol, ty se budou moci prodávat až do 31. července 2017, i když nárokům vyhlášky nevyhoví (jde např. o smetanové a tvarohové výrobky Lipánek, Pribináček nebo Bobík).
Text vyhlášky zakazuje ve školách prodej potravin a umísťování reklamy na potraviny, které obsahují umělá sladidla, kofein nebo trans mastné kyselinypocházející z částečně ztužených tuků. Výslovně se zakazuje nabízet energetické nebo povzbuzující nápoje určené pro sportovce nebo osoby při zvýšeném tělesném výkonu. Naopak povolen je prodej ovoce, zeleniny a šťáv z těchto plodů bez přidaného cukru. Povolené potraviny také musí obsahovat určitý minimální podíl původní složky v potravině, např. mléčné výrobky musí obsahovat 50 g mléčné složky na 100 g hotového výrobku. Z obložených baget a dalších pekařských výrobků musí zmizet veškeré majonézy, dresinky, hořčice a kečup. Příloha vyhlášky pak stanoví nejvyšší přípustné hodnoty soli, tuků a cukrů pro některé povolené kategorie potravin, např. nealkoholické nápoje smí obsahovat pouze 4 gramy cukrů na 100 ml nápoje.
Omezení prodeje potravin a umísťování reklamy na potraviny se nevztahuje na školy a školská zařízení pro starší studenty a zletilé osoby, do nichž nemají stálý přístup děti nebo žáci do splnění povinné školní docházky. Výjimku dostaly také potraviny vytvořené v rámci praktického vyučování, např. cukrářské výrobky. Zákaz se také nevztahuje na akce pořádané v budovách škol, které nemají souvislost se vzděláváním.
EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ FIREM
Poslanecká sněmovna schválila v září ve třetím závěrečném čtení novelu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tzv. zákona proti praní špinavých peněz. Novela mimo jiné zřizuje rejstřík skutečných majitelů firem a svěřenských fondů, k němuž budou mít přístup např. soud, policie nebo zpravodajské služby. Novelu nyní projedná Senát, účinnost je s několika výjimkami navržena od 1. ledna 2017.
Podle Sněmovnou schválené novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, povedou novou evidenci skutečných majitelů právnických osob a svěřenských fondů rejstříkové soudy. Do evidence se budou zapisovat údaje o osobě, jako je datum narození nebo bydliště, a údaje o jejím vztahu k firmě, tedy např. o hlasovacích právech či jiných důvodech, které vysvětlí, proč je daná osoba skutečným majitelem firmy. Rejstřík tak bude obsahovat např. seznamy akcionářů nebo společenské smlouvy. Za skutečného majitele přitom bude pokládánkaždý, kdo může fakticky nebo právně vykonávat rozhodující vliv ve firmě nebo fondu. Povinnost doplňovat a aktualizovat údaje v rejstříku bude mít firma. Novela má nabýt účinnosti od 1. ledna 2017, přístup do rejstříku pak bude možný od roku 2018.
Díky údajům z rejstříku bude možné zjistit a ověřit totožnost skutečných majitelů, což uvítají zejména zadavatelé veřejných zakázek. Přístup do rejstříku by měl být možný po internetu. K rejstříku budou mít dále přístup soud, policie nebo zpravodajské služby, a to v souvislosti s vybranými trestnými činy, které souvisí s praním špinavých peněz nebo s terorismem. Výpis vlastních údajů bude dostupný i osobám zapsaným v rejstříku.
Novelataké osamostatňuje Finanční analytický útvar (FAÚ), který nyní spadá pod Ministerstvo financí.
NOVELA ZÁKONA O STŘETU ZÁJMŮ
Poslanecká sněmovna dále v září schválila novelu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Novela zakazuje členům vlády vlastnit média. A společnosti, v nichž má člen vlády více než 25 %, se již nedostanou k dotacím, investičním pobídkám a veřejným zakázkám. Účinnost novely, kterou ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident, je navržena od 1. ledna 2017.
Novela zákona o střetu zájmů zavádí centrální evidenční místo, které bude spravováno Ministerstvem spravedlnosti a kam budou veřejní funkcionáři podávat oznámení o majetku. Evidence bude vedena elektronicky a první oznámení budou muset politici podat již při nástupu do funkce. Oznámení budou podávat i soudci a státní zástupci, tato oznámení bude spravovat Nejvyšší soud.Oznámení o majetku budou pro veřejné činitele veřejná, pro soudce a státní zástupce neveřejná.Novelataké zvyšuje sankce za porušenízákona.
Člen vlády podle novely nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku,ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Všechny takové činnosti bude muset ukončit do dvou měsíců od nástupu do vládní funkce, případně bude muset společnost opustit. Pokud tak neučiní, ztratí ve firmě hlasovací práva. Další významnou změnou, kterou novela přináší, je, že všemspolečnostem, v nichž bude mít člen vlády více než čtvrtinový podíl, nebude povoleno ucházet se o veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky.
START REGISTRU PŘESTUPKŮ
V sobotu 1. října 2016 začala platit většina ustanovení novely č. 204/2015 Sb., kterou se mění zákonč. 200/1990 Sb., o přestupcích, a zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. Novela sice vyšla ve Sbírce zákonů již v loňském roce, její hlavní část, kterou se zavádí tzv. registr přestupků, ale nabyla účinnosti až nyní. Do nově spuštěného centrálního registru se budou zapisovat a pět let v něm uchovávat vybrané přestupky. Za recidivu pak pachatelům hrozí vyšší pokuty.
Registr přestupků funguje při Rejstříku trestů a zapisovat se do něj podle novely budou přestupky proti majetku (např. drobné krádeže), veřejnému pořádku (např. rušení nočního klidu) a občanskému soužití (např. méně závažná ublížení na zdraví) a některé další přestupky. Do rejstříků mají přístup správní orgány projednávající přestupky (např. obce), orgány činné v trestním řízení, soudy, státní zastupitelství a v některých případech i Ministerstvo spravedlnosti a Kancelář prezidenta republiky.
Správní orgány budou mít nově přehled, zda se pachatel dopouští přestupku opakovaně, a za opakované přestupky budou moci udělit až o polovinu vyšší pokutu. Opakovaného přestupku se dopustí ten, kdo ho spáchá do jednoho roku poté, co ho správní orgán uzná vinným z předchozího přestupku. Opakovaný záznam v rejstříku bude mít i např. vliv na vydání povolení k vystavení zbrojního průkazu, případně bude možné recidivistovi zbrojní průkaz odebrat.
NOVÁ PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Již v sobotu 1. října 2016 nabyl účinnosti zcela nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Nový zákon zrušil stávající zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a zákon č. 139/2006 Sb., o koncesním řízení a koncesních smlouvách, tzv. koncesní zákon. Nová pravidla umožní např. vyloučení nespolehlivých uchazečů ze soutěže, kteří se v posledních třech letech dopustili závažných pochybení při plnění jiné veřejné zakázky, nebo rozhodování o vítězi nejen na základě ceny, ale i podle kvality a dalších kritérií. Vítěz výběrového řízení bude muset uvéstinformace o skutečných vlastnících firmy, tato povinnost se ale vztahuje jen na české firmy. Novinkou je také poplatek ve výši 10 tisíc korun za podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterým se má zabránit zneužívání tohoto nástroje např. neúspěšnými účastníky výběrového řízení.
ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB SE BLÍŽÍ
Zákonč. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, vyšel ve Sbírce zákonů v polovině dubna letošního roku. Účinnosti nabude prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, tedy 1. prosince 2016. A již ode dne nabytí účinnosti zákona začne pro první skupinu podnikajících subjektů platit povinnost evidovat tržby.
K rozdělení do skupin a postupnému vzniku evidenční povinnosti přistoupilo Ministerstvo financí proto, aby byl náběh celého systému plynulejší, jeho zatěžování bylo pozvolné a podnikatelé měli dostatečný prostor k přípravě. Jednotlivé fáze tak budou spuštěny k 1. prosinci 2016, k 1. březnu 2017, k 1. březnu 2018 a k 1. červnu 2018.
Podle § 37 zákona se elektronická evidence tržeb v první fázi, tedy již od 1. prosince 2016, bude týkat ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 55 a 56. Klasifikací NACE se pro účely zákona o evidenci tržeb rozumí klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1893/2006/ES, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2.
O stravovací službu v rámci NACE 56 se však podle výkladu Ministerstva financí pro účely EET nejedná v případě, kdy podnikatelé nenabízejí jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě (restaurace, hospody, kavárny, kantýny, apod.), tedy pokud:
V těchto výše uvedených případech má činnost podnikatele charakter dodání zboží a tržba z takové činnosti bude evidenci tržeb podléhat až ve 3. fázi. Pro stánky s občerstvením bez zázemí pro hosty, například na festivalech nebo trzích, nastane tedy povinnost evidovat tržby až od 1. března 2018.
Výčet ekonomických činností uvedených pod kódy 55 a 56 společné statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE Rev. 2):
Povinnost elektronické evidence tržeb vyvolává množství otázek, a proto Ministerstvo financí zveřejnilo Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb, který je určen všem subjektům evidence tržeb i správcům daně. Pokud někdo nenajde odpověď na svůj konkrétní dotaz o EET ani v rozsáhlém metodickém pokynu, může využít institutu závazného posouzení.
Závazné posouzení slouží v tomto případě k určení, zda je platba evidovanou tržbou nebo zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu.Předmětem závazného posouzení mohou být všechny situace, kdy není jasné, zda má poplatník povinnost provádět elektronickou evidenci tržeb.Poplatník musí podat správci daně žádost, ve které popíše platbu, k níž vyžaduje posouzení. Poplatník musí podrobně specifikovat činnost, z níž posuzovaná platba plyne, a navrhne znění výroku rozhodnutí o závazném posouzení. Správce daně žádost posoudí a vydá rozhodnutí, v němž uvede časový i věcný rozsah závaznosti tohoto rozhodnutí.
Závazné rozhodnutí se vždy vztahuje jen ke konkrétní situaci a stanovisko správce daně je pak závazné pro obě strany, tedy pro poplatníka i pro správce daně. Lhůta pro vydání rozhodnutí je 3 měsíce, správce daně by ale vždy měl postupovat bez zbytečných odkladů. Žádost o závazné posouzení o určení evidované tržbypodléhá poplatkové povinnosti ve výši 1 000 Kč podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.