V uplynulých týdnech předložilo Ministerstvo spravedlnosti návrh novely zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, a dalších souvisejících zákonů.
Jedná se o ambiciozní a rozsáhlý návrh, který si klade za cíl především:
Přehled těch nejdůležitějších změn Vám přinášíme v následujícím textu.
SNÍŽENÍ REGULATORNÍ ZÁTĚŽE PRO PODNIKAJÍCÍ SUBJEKTY
Dle předkladatelů novely je současná právní úprava i nadále příliš svazující, neponechává dostatečnou autonomii vůle a přináší podnikatelům nadbytečné náklady. To je v rozporu s východiskem, na kterém byl zákon o obchodních korporacích postaven - obchodní korporace nemají být nadměrně zatěžovány regulacemi v případech, kdy to není nutné. Přílišná regulatorní zátěž zároveň snižuje atraktivitu České republiky v očích zahraničních investorů.
Příkladem takové restriktivní úpravy je úprava převoditelnosti podílu ve veřejné obchodní společnosti. V současné chvíli platí příšný zákaz převodu podílu ve veřejné obchodní společnosti a jedinou možnou cestou, jak docílit změny v osobě společníka, je změna společenské smlouvy, k čemuž je zapotřebí jednomyslná shoda všech společníků. V takovém případě se tedy nejedná o převod podílu, nýbrž de facto o vystoupení společníka současně s přistoupením jiného, který však nevstupuje do práv a povinností vystupujícího společníka. Vystoupení společníka s sebou nese nemalé náklady. Totiž ve chvíli, kdy dojde k vystoupení společníka ze společnosti, je třeba určit jeho vypořádací podíl. K tomu, aby bylo možné určit vypořádací podíl je zpravidla nutno sestavit účetní závěrku, přičemž náklady na její vyhotovení se pohybují v řádech tisíců až desetitisíců korun. Předkladatelé navrhují umožnit převod podílů ve veřejné obchodní společnosti podmíněný souhlasem všech společníků, čímž by byly eliminovány tyto nadbytečné náklady, a i nadále by byla zachována ochrana společníků před svévolnými změnami v osobním složení společnosti. Po předložení účinné smlouvy o převodu podílu bude statutární orgán povinen vypracovat nové znění společenské smlouvy.
Problematickou se dále jeví úprava rozhodování per rollam – rozhodování mimo valnou hromadu – v případě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, a to v případě, kdy má být výsledkem rozhodnutí osvědčené veřejnou listinou. V takovém případě totiž musí mít vyjádření každého akcionáře či společníka formu notářského zápisu. Náklady na vyhotovení notářského zápisu o právním jednání činí minimálně 1 000,- Kč. V případě, kdy má akciová společnost např. 50 akcionářů, vznikají náklady minimálně ve výši 50 000,- Kč – to jistě nelze považovat za hospodárné řešení, ačkoliv hospodárnost a flexibilita měly být stěžejním účelem institutu rozhodování per rollam. Navrhuje se proto nový druh notářského zápisu, který ověří rozhodnutí orgánu právnické osoby mimo zasedání orgánu. V praxi by dle nového postupu rozhodování per rollam notář sepsal notářský zápis o návrhu rozhodnutí, kopie tohoto notářského zápisu by se rozeslala všem akcionářům či společníkům, ti by k této kopii připojili své vyjádření spolu s ověřeným podpisem, a nakonec by notář vyhotovil notářský zápis o rozhodnutí valné hromady jako celku.
Navrhované změny se dotýkají také způsobu splácení peněžitého vkladu při zakládání kapitálové společnosti. V současné chvíli je totiž nutné pro účely splacení peněžitého vkladu v jakékoliv výši založit zvláštní bankovní účet či účet u spořitelního či úvěrového družstva, a to i přesto, že pro založení společnosti s ručením omezeným stačí pouhá jedna koruna. Vznikají tak situace, kdy i pro splacení tohoto minimálního vkladu je nutné založit zvláštní účet, což s sebou nese další administrativní a finanční zátěž. Předkladatelé navrhují, aby byla vytvořena výjimka z tohoto pravidla a peněžitý vklad bylo možné splatit i jiným způsobem. Jiným způsobem však bude možné splatit vklady pouze do výše 20 000,- Kč, vklady nad tuto částku bude nadále nutné splatit na zvláštní účet.
Příliš nákladný a zdlouhavý se zdá být také proces vypouštění některých údajů ze zakladatelských listin kapitálových společností (společnost s ručením omezeným a akciová společnost) a to přesto, že zákon vypuštění některých údajů přímo předpokládá (srov. § 146 odst. 3 a § 250 odst. 4 ZOK). Stávající právní úprava totiž nestanoví žádné zvláštní postupy pro vypuštění těchto údajů, a tudíž tak lze učinit pouze změnou zakladatelské listiny, k čemuž může dojít pouze rozhodnutím valné hromady nebo dohodou všech společníků. Navíc takové rozhodnutí musí být osvědčeno veřejnou listinou – musí být vyhotoven notářský zápis. Společnostem tak vznikají náklady spojené se svoláním valné hromady a náklady ve formě odměny notáře. Novelou by došlo k přesunu práva rozhodovat o vypuštění některých údajů ze zakladatelské listiny z nejvyššího orgánu na jednatele společnosti (popř. představenstvo či správní radu, stanoví-li tak stanovy akciové společnosti) a zároveň by bylo upuštěno od požadavku formy notářského zápisu.
Určitého uvolnění by se měla dočkat také právní úprava zákazu konkurence ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti, a to konkrétně ve vztahu k jednatelům s.r.o., členům představenstva a dozorčí rady akciové společnosti a členům představenstva družstva. Konkrétně má být umožněno, aby byla úprava zákazu konkurence zcela ponechána na společenské smlouvě či stanovách, resp. zákon by stanovil určité činnosti, které se těmto osobám zakazují, nicméně by zároveň umožňoval odchýlit se od obecné úpravy zákazu konkurence, a to jak formou zpřísnění požadavků, tak třeba i úplným vyloučením zákazu konkurence. Důvodová zpráva však poukazuje, že ani úplným vyloučením zákazu konkurence není dotčena povinnost těchto osob jednat s péčí řádného hospodáře či postupovat dle pravidel o střetu zájmů - i nadále trvá povinnost jednat v zájmu společnosti či družstva a s potřebnou loajalitou.
ZVÝŠENÍ TRANSPARENTNOSTI V OBLASTI OBCHODNÍCH KORPORACÍ
Návrh novely si dále klade za cíl vypořádat se s problémem netransparentnosti organizačních struktur kapitálových společností, který plyne z obecné právní úpravy právnických osob v občanském zákoníku. Současný stav umožňuje, aby členem voleného orgánu právnické osoby byla jiná právnická osoba. To samo o sobě závadný stav nezpůsobuje, problém nastává až ve spojení s ustanovením § 154 občanského zákoníku, podle kterého má tato právnická osoba, která je členem voleného orgánu jiné právnické osoby, povinnost zmocnit fyzickou osobu, která by ji v orgánu zastupovala, jinak ji zastupuje člen jejího statutárního orgánu - členem statutárního orgánu však může být opět jiná právnická osoba. V důsledku tohoto stavu může docházet k situacím, kdy zkrátka není možné dohledat fyzickou osobu, která právnickou osobu ve voleném orgánu jiné právnické osoby zastupuje. „Nevylučuje se dokonce, aby původní právnická osoba byla nakonec i svým vlastním zástupcem – v případě řetězce právnických osob, které jsou postupně jedinými členy volených orgánů jednotlivých právnických osob, přičemž žádná nezmocní ke svému zastupování konkrétní fyzickou osobu a jediným členem statutárního orgánu poslední právnické osoby bude původní právnická osoba,“ podotýkají dále předkladatelé.
Tento stav návrh řeší zavedením speciální právní úpravy v rámci zákona o obchodních korporacích, spočívající v povinnosti právnické osoby bezodkladně jmenovat jedinou fyzickou osobu, která by ji ve voleném orgánu kapitálové společnosti či družstva zastupovala, přičemž tato fyzická osoba musí splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu. Toto zastoupení musí být navíc zapsáno do obchodního rejstříku – musí být zřejmé, která fyzická osoba byla jmenována jako zástupce konkrétní právnické osoby ve voleném orgánu jiné právnické osoby. Bez takového zápisu nelze vůbec právnickou osobu zapsat jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti či družstva. Nechybí ani sankční ustanovení, dle kterého funkce právnické osoby jakožto člena voleného orgánu zaniká v případě, kdy do 3 měsíců od vzniku funkce nezmocní a nezapíše fyzickou osobu jako svého zástupce do obchodního rejstříku.
ÚPRAVA VNITŘNÍ STRUKTURY AKCIOVÝCH SPOLEČNOSTÍ
Novela také počítá s určitým zpřehledněním právní úpravy akciové společnosti, konkrétně právní úpravy monistického vnitřního uspořádání. V současné chvíli je úprava týkající se monistické struktury vnitřní správy velmi strohá a výslovně upravuje pouze některé otázky, neupravené otázky jsou pak řešeny formou odkazu na úpravu dualistické struktury. Přiměřená aplikace těchto ustanovení pak způsobuje nemalé potíže, jelikož zkrátka není jasné, která ustanovení týkající se dualistické struktury se mají aplikovat i v rámci systému monistického, na jaké orgány a za jakých okolností. Návrh tuto situaci řeší zakotvením ustanovení, která výslovně upravují otázky monistické struktury.
To však nejsou jediné změny týkající se monistického uspořádání – Ministerstvo spravedlnosti dále navrhuje zrušit orgán statutárního ředitele a stanovit jakožto jediný obligatorně zřizovaný orgán správní radu, která by byla pověřena obchodním vedením a dohledem nad činností společnosti. Tato koncepční změna vychází ze skutečnosti, že současné pojetí monistické struktury v rámci českého právního řádu neodpovídá tradiční podobě monistického systému známého ze zahraničí a vyvolává určité výkladové nejasnosti v otázce postavení a působnosti statutárního ředitele a správní rady, a to s příhlédnutím ke skutečnosti, že statutární ředitel může být členem správní rady.
V neposlední řadě předkladatelé navrhují stanovit minimální počet členů správní rady, kteří by měli být alespoň tři. Toto pravidlo však neplatí pro akciové společnosti jednoho akcionáře, kterým se povoluje, aby řídící a kontrolní funkce byly kumulovány v jedné osobě.
PROBLEMATIKA NEAKTIVNÍCH SPOLEČNOSTÍ
Další novinkou, kterou návrh novely přináší, je změna přístupu ke korporacím, které jsou v obchodním rejstříku zapsány, ale nevykazují žádnou ekonomickou aktivitu. Dle předkladatelů návrhu jsou takové korporace zneužitelné pro podvodné jednání jiných subjektů, především k daňovým podvodům. Aby bylo možné počty neaktivních korporací snížit, je nutné určit jakým způsobem bezpečně odlišit neaktivní korporaci od aktivní. Jako vhodný způsob se tak jeví sledování plnění zákonem stanovených povinností, od kterých se korporace nemůže odchýlit a které jsou zjistitelné z obchodního rejstříku. Předkladatelé návrhu si jako takovouto vhodnou povinnost vybrali zakládání účetních závěrek do sbírky listin. Sankce za nezaložení účetní závěrky (do 12 měsíců od rozvahového dne) ostatně existují již dnes a spočívají buď v uložení pořádkové pokuty až do výše 100 000,- Kč rejstříkovým soudem nebo v krajních případech je sankcí zrušení společnosti s likvidací. Obě dvě řešení jsou však vcelku problematická. Neaktivním společnostem se totiž často nedaří doručovat písemnosti, natož aby zaplatili pořádkovou pokutu a její vymáhání se zkrátka ekonomicky nevyplatí. Zrušení společnosti s likvidací je opět problematické z důvodu, že neaktivní společnosti zkrátka nedisponují majetkem, který by pokryl náklady likvidace a tyto náklady potom hradí stát. Navrhovatelé tak prezentují úpravu, která umožní ekonomicky neaktivní korporace v určitých případech zrušit i bez likvidace. Takový postup bude možný v případě, kdy obchodní korporace nezaloží do sbírky listin účetní závěrku za dvě po sobě následující účetní období a zároveň se jí nepodaří doručit výzvu k nápravě závadného stavu. Pokud takováto situace nastane, zahájí rejstříkový soud řízení o zrušení korporace; tento údaj se zapíše do obchodního rejstříku a nevyjde-li najevo ve lhůtě 6 měsíců od zahájení řízení, že dotčená korporace vlastní majetek, který by postačil na úhradu nákladů likvidace, rozhodne o jejím zrušení bez likvidace.
PROPOJENÍ OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU SE ZAHRANIČNÍMI EKVIVALENTY
Požadavek propojení českého obchodního rejstříku s jeho zahraničními protějšky klade na českého zákonodárce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/1132. Toto propojení by mělo být zprostředkováno systémem BRIS (Business Registers Interconnection System), nicméně nutno podotknout, že režimu BRIS by měla podléhat pouze některá data o kapitálových společnostech specifikovaná směrnicí 2017/1132, údaje o jejich pobočkách a přeshraničních fůzích. Zároveň by některá data dostupná prostřednictvím BRIS měla být automaticky převzata do českého obchodního rejstříku.
ZÁVĚREM
Nakonec nutno dodat, že novela zákona o obchodních korporacích je v samém počátku legislativního procesu (1. čtení) a to, zda, kdy a v jaké podobě se jí nakonec dočkáme, dopředu nelze s jistotou určit (předkladatelé předpokládají termín účinnosti dne 1.1.2020), nicméně o všech důležitých změnách Vás budeme nadále infromovat.