LISTOPAD
2017

Legislativní změny - říjen 2017

Vážení klienti a obchodní partneři,

přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn publikovaných ve Sbírce zákonů v říjnu 2017. Věříme, že pro Vás tyto informace budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc listopad 2017.

NOVELA VYHLÁŠKY O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA STAVBY

Úvodem nutno podotknout, že měsíc říjen nebyl příliš legislativně bohatý, což nutno přisoudit neaktivitě dolní komory parlamentu v důsledku konajících se voleb. Nicméně přesto došlo začátkem října k publikaci vyhlášky č. 323/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Jedná se o drobnou novelu z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, která upravuje technické specifikace pro různé druhy dobíjecích a čerpacích stanic pohonných hmot, jejichž bližší úprava doposud v právním řádu České republiky chyběla. Konkrétně jde o úpravu běžných dobíjecích stanic na střídavý proud, vysoce výkonných dobíjecích stanic na střídavý proud a vodíkových čerpacích stanic vydávajících plynný vodík.

Vyhláška je účinná od 21.10.2017.

 

NOVELA ZÁKONA O ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽBÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

V říjnu byl taktéž publikován zákon č. 325/2017 Sb., kterým je novelizován zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Cílem novely je posílit kontrolu nad všemi třemi zpravodajskými službami, kterými momentálně Česká republika disponuje. V současné době sněmovní komise vykonává dohled nad činností Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je armádní zpravodajská služba zaměřující se na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Činnost třetí zpravodajské služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, což je rozvědka civilní, doposud pod kontrolu sněmovní komise nespadala. Novela tuto situaci mění a stanovuje dohled sněmovní komise i nad činností Úřadu pro zahraniční styky a informace. Kromě toho novela počítá se vznikem tzv. orgánu nezávislé kontroly jakožto dalším stupněm kontroly. Členem tohoto kontrolního orgánu se může stát pouze český občan, který dosáhl věku 40 let, získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo a je držitelem osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné. Členy orgánu bude vybírat poslanecká sněmovna, a to na dobu 5 let. Zároveň zákon stanoví okruh osob, které se členy orgánu stát nemohou. Konkrétně se jedná o osoby, které v posledních třech letech působily v rámci bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil, prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce a členy orgánu územních samosprávných celků.

Zákon nabývá účinnosti dne 1.1.2018.

 

NOVELA ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Dalším legislativním aktem publikovaným v měsíci říjnu je zákon č. 326/2017 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí (zákon EIA). Ačkoliv prvotním cílem novely je transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU (tzv. směrnice EIA), promítla se do ní také dlouhodobá snaha vlády o zkrácení přípravy a realizace veřejně prospěšných, především liniových dopravních staveb, na které lze čerpat prostředky z unijních fondů.

První důležitou změnou je např. stanovení přesné definice navazujících řízení, jakožto řízení vedených k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Kromě definice navazujícího řízení byl do znění zákona taktéž implementován taxativní výčet správních řízení, která zákon považuje za navazující, přičemž tento výčet nalezneme v ustanovení § 3 písm. g). Jedná se tak například o územní řízení, stavební řízení, společné územní a stavební řízení, opakované stavební řízení a další.

Mění se také postup verifikace podle § 9a odst. 6 tohoto zákona. Podle dosavadní právní úpravy se v případě, že u záměru nenastaly změny, jež by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, nevydávalo závazné stanovisko. Nová právní úprava zavádí institut tzv. souhlasného závazného stanoviska, v jehož rámci příslušný úřad určí, které z podmínek stanoviska jsou v důsledku jiných („nevýznamných“) změn záměru neproveditelné.

Následující změna reflektuje snahu zákonodárce snížit počet záměrů podléhajících procesu EIA, čehož chce zákonodárce docílit modifikací v oblasti podlimitních záměrů. Pro podlimitní záměry jsou stanovena nová kritéria a předmětem zjišťovacího řízení budou pouze ty záměry, které tato kritéria splní, ostatními se příslušný úřad zabývat nebude. Specifikace požadavků na to, aby záměr byl považován za podlimitní, nalezneme v příloze 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v kategorii II. Výsledkem této úpravy by mělo být razantní snížení počtu záměrů podléhajících procesu posuzování vlivů na životní prostředí a zákonodárce si od tohoto kroku slibuje snížení administrativní zátěže až o 85%.

K zefektivnění a zrychlení celého procesu mají dále pomoci změny týkající se posudků dle § 9 tohoto zákona. Konkrétně jde o stanovení lhůty příslušným úřadem pro předložení posudku, která nesmí být delší než 60 dnů. Dále se například upouští od samostatného zveřejňování a možnosti vyjadřování k posudku. Posudek se bude zveřejňovat spolu se stanoviskem v Informačním systému EIA.

Novela také prodlužuje platnost stanoviska EIA z původních 5 let na 7 let, přičemž za splnění podmínek lze platnost prodloužit o dalších 5 let, a to i opakovaně.

V neposlední řadě dochází ke zpřesnění výjimek z procesu EIA a do ustanovení § 4 se tak například přidává nový odstavec 3, dle kterého může vláda ve výjimečném případě rozhodnout o vyjmutí záměru z řízení o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud u daného záměru výrazně převáží veřejný zájem na jeho provedení nad veřejným zájmem na ochraně veřejného zdraví a životního prostředí.

Zákon nabyl účinnosti 1.11.2017.


nahoru
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace