Vážení klienti a obchodní přátelé, přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v měsíci únoru roku 2016. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc březen 2016.
Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
Již na konci minulého roku vyšla ve Sbírce zákonů novela č. 378/2015 Sb., kterou se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a některé další zákony, a která začala platit už 28. prosince 2015 s výjimkou některých ustanovení, která nabyla účinnosti až nyní od 1. února 2016. Mezi změny, které platí od začátku února, patří i možnost mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, která je nově upravena přímo vzákoněo ochraně spotřebitele.
Podle nových ustanovení má spotřebitel na mimosoudní řešení sporu právo. Výjimku tvoří pouze smlouvy v oblasti zdravotních služeb, v oblasti obecného zájmu nehospodářské povahy a smlouvy s veřejnými poskytovateli dalšího nebo vysokoškolského vzdělávání. Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů bude v oblasti finančních služeb poskytovat finanční arbitr, v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad, v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický regulační úřad. V ostatních případech pak Česká obchodní inspekce nebo i jiné nestátní organizace, které podléhají výběru a dozoru Ministerstva průmyslu a obchodu.
Cílem mimosoudního řešení je dosažení dohody mezi oběma stranami, tedy mezi spotřebitelem a prodávajícím, v případech, kdy nejsou schopny nalézt smírné řešení přímo mezi sebou. Příslušný subjekt spor nezávisle a nezávazně posoudí a navrhne řešení, které povede k dobrovolnému uzavření písemné dohody, nebude mít rozhodovací pravomoc. Návrh na zahájení mimosoudního řešení sporu lze podat do jednoho roku ode dne, kdy spotřebitel poprvé uplatnil své právo (např. reklamoval zboží či službu). Lhůta pro ukončení mimosoudního řešení pak činí 90 dnů.
Obchodníkům plynou z nových ustanovení zákona i další povinnosti. Do smluv či obchodních podmínek musí nyní povinně zapracovat informace o možnosti využít při případném sporu mimosoudního řešení, a to včetně kontaktu na příslušný subjekt.
Nová povinnost chodců nosit reflexní prvky
20. února 2016 pak dále nabyla účinnosti novela č. 48/2016 Sb., kterou se mění mimo jiné zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tzv. zákon o silničním provozu.
Nejvýraznější změnou zavedenou touto novelou je nová povinnost chodců nosit reflexní prvky při pohybu po krajnici nebo okraji vozovky mimo obec v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Prvky z retroreflexního materiálu musí mít chodec na sobě umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Pokud již takové prvky má přímo některá součást oblečení, je to dostačující.
Zároveň v této novele byla dána pravomoc obcím omezit provoz vozítek segway. Nadále již osoby, které se na nich pohybují, nejsou podle zákona považovány za chodce, ale nově mají vozítka svou zvláštní kategorii označenou jako "osobní přepravník se samovyvažovacím zařízením nebo obdobné technické zařízení". Na takovém osobním přepravníku je možné se pohybovat na chodníku či stezce pro chodce nejvýše rychlostí srovnatelnou s rychlostí chůze. Zároveň touto jízdou nesmí dojít k omezení chodce. Obce jsou oprávněny svým nařízením a dopravním značením omezit provoz osobních přepravníků tam, kde jsou pro jejich použití nevyhovující podmínky.
Do silničního zákona se také vrátilo oprávnění policistů zadržet malý technický průkaz přímo na silnici, a to v případech, kdy policista zjistí, že vozidlo může být kvůli špatnému technickému stavu nebezpečné. Po předložení dokladu ze stanice technické kontroly, který potvrdí odstranění závad, bude malý technický průkaz vydán řidiči okamžitě zpět.
Další změnou pro řidiče je povinnost očistit před započetím jízdy čelní a přední boční skla vozidla od námrazy, sněhu či jiných nečistot a také odstranit kusy ledu a sněhu z vozidla a z nákladu, aby se během jízdy nemohly uvolnit a ohrozit jiné řidiče.
Z dalších bodů, které novela obsahuje, můžeme jmenovat ještě například vyšší sankce pro řidiče, kteří vjedou na železniční přejezd na červenou, nebo zpřísnění podmínek pro žáky a pro provozovatele autoškol, a tzv. cyklobalíček, který umožní cyklistům i autům pohyb po jedné komunikaci, tzv. cyklistické zóně.
Povinné očkování
Ústavní soud svým rozhodnutím odmítl návrh na zrušení části zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kterou se Ministerstvu zdravotnictví dává pravomoc stanovit vyhláškou (vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem), která očkování jsou pro děti v České republice povinná. Očkování dětí je tedy i nadále povinné a může být nařizováno Ministerstvem zdravotnictví. Za nedodržení povinnosti nechat dítě očkovat hrozí rodičům pokuta až 10 tisíc korun.
Děti musí v současné době povinně podstoupit očkování proti tetanu, záškrtu, černému kašli, hepatitidě B, dětské obrně, haemophilu influenzae, spalničkám, příušnicím, zarděnkám a rizikové skupiny i proti TBC.
Nové výkupní ceny pozemků pro výstavbu dálnic
Dalším předpisem, který v měsíci únoru vyšel ve Sbírce zákonů, je novelač. 49/2016 Sb., kterou se mění zákonč. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, a zákonč. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, tzv. zákon o vyvlastnění, a která nabude účinnosti 1. května 2016. Tato novela si klade za cíl zlepšení procesu výkupu pozemků potřebných pro stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury. Nyní může stát za zemědělskou a lesní půdu nabídnout až 16násobek ceny stanovené znaleckým posudkem. Novela namísto maximálních limitů zavádí pevné ceny. Výkupní cena jiných než stavebních pozemků, tedy u polí a lesů, bude pevně stanovena jako osminásobek odhadní ceny. U stavebních pozemků bude pevná cena stanovena vynásobením odhadní ceny koeficientem 1,15.
Při oceňování pozemků, které stát vykupuje, se nově do ceny nesmí započítávat právě zvýšení podle zákona, tedy současné až 16násobné a po účinnosti novely 8násobné navýšení. Zabrání se tím spirálovitému nárůstu cen. Pokud bude stát jako investor vykupovat pozemky od jiné státní organizace (např. Lesy ČR), nebudou se odhadní ceny nijak navyšovat.
Novela také umožní výkup pozemků, které jsou určené ke směně za jiné pozemky (obvykle zemědělská půda), protože stát v této chvíli nemá ve vlastnictví dostatečné množství vhodných pozemků k realizaci směn. Na výkup pozemků pro směny se ale koeficienty vztahovat nebudou.
Novela zákona o významné tržní síle
Dnem 6. března 2016 také nabývá účinnosti novela č. 50/2016 Sb., kterou se mění zákonč. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, která ve Sbírce zákonů vyšla 5. února 2016, a která má ochránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců.
Novelou se zpřesňuje definice pojmu významná tržní síla. Nově půjde o postavení odběratele, které mu umožní vynucovat si vůči dodavatelům určité výhody při nákupu potravin, a to bez spravedlivého důvodu. Takového postavení odběratel nesmí zneužít. Za zneužití lze považovat např. požadování plateb za umístění zboží do prodejen, tzv. regálovné. Nově jako zneužití definuje novela požadavky odběratele na provedení kontroly, auditu nebo rozborů potravin na náklady dodavatele.