BŘEZEN
2017

Legislativní změny - únor 2017

Vážení klienti a obchodní partneři,

přinášíme Vám přehled těch nejpodstatnějších a nejzajímavějších legislativních změn přijatých v měsíci únoru 2017. Pevně věříme, že tyto informace pro Vás budou přínosné. Celý tým Advokátní a mediační kanceláře Purkyt & Co. Vám přeje příjemný a úspěšný měsíc březen 2017.

 

NOVELA ZÁKONA O VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ

Počátkem měsíce února byla vyhlášena novela č. 26/2017, kterou se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, a některé další zákony, jejíž části nabývají účinnosti postupně během března a dubna. Hlavním účelem novely je přizpůsobení právního řádu České republiky novým nařízením Evropské unie a snaha zákonodárců přitvrdit v boji s černým trhem a omezit falšování vína.

Část novely nabývající účinnosti v březnu 2017 mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, upravuje fungování Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, konkrétně blíže specifikuje podmínky pro podání žádosti o podporu a kritéria, ke kterým Podpůrný fond při vyřizování žádosti přihlíží.

Dubnová část novely zavádí nové a zpřísňuje stávající regulace pro výrobce a dovozce vína ve snaze omezit produkci falšovaného, nekvalitního vína. Nově budou moci sudové víno prodávat pouze registrovaní výrobci a dovozci, avšak výrobcem vína bude i ten, kdo si víno nechá vyrobit. Prodejci neregistrovaní jako výrobci či dovozci budou muset používat výhradně znovu nenaplnitelné nádoby s jednorázovým uzávěrem. Novinkou je také oznamovací povinnosti pro dovozce, kdy příjemce nebaleného vína, vinných hroznů čerstvých, jiných než stolních, moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu nebo rmutu přepraveného z jiného členského státu EU nebo ze třetí země musí bezprostředně po jejich příchodu do prvního místa dodání na území ČR, nejpozději však do 12 hodin po tomto příchodu, oznámit jejich množství a další povinné údaje. Pokud se jedná o nebalené víno, pak jeho ohlášená dodávka musí být po dobu 10 dnů uskladněna v místě prvního dodání, za účelem kontroly České obchodní inspekce. Další změna se dotkne označení lahví, hrdlo každé lahve bude vybaveno záklopkou s trikolorou vlajky, logotypem, který jednoznačně určí původ země.

Ke změně dochází také u výše pokut za porušení zákona, a to až desetinásobné, maximální výše pokuty činí až 50 milionů korun. Dochází také k implementaci nového evropského nařízení, které umožní výsadbu dalších vinic o rozloze cca 200 ha.

 

PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKA K ZÁKONU O CENTRÁLNÍ EVIDENCI ÚČTŮ

V měsíci únoru došlo také k publikaci vyhlášky sloužící k provedení zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, který nabyl účinnosti již 6.10.2016. Podle tohoto zákona zřizujícího centrální evidenci účtů musí osoby povinné, jimiž jsou veškeré banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva, poskytovat České národní bance denně aktualizované informace o účtech veškerých svých klientů bez ohledu na to, zda se jedná o fyzické nebo právnické osoby. Poskytování údajů má sloužit k umožnění identifikace vlastníka účtu a usnadnění odhalování trestné činnosti a stíhání jejich pachatelů ze strany orgánů veřejné moci.

Samotná vyhláška se zabývá technickou stránkou celé věci a upravuje formální náležitosti, strukturu, formát a způsob předání nebo doručení informací z centrální evidence a formální náležitosti žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence.

NOVELA ZÁKONA O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY

Tato krátká novela ztělesňuje dlouhodobou snahu zákonodárců podpořit prodejnost novin a časopisů. Ačkoliv byla periodika doposud zařazena do první snížené daňové sazby z přidané hodnoty, která činí 15%, jejich prodejnost stále klesala. Nově se noviny a časopisy přesouvají do druhé snížené, tedy 10% sazby daně z přidané hodnoty, což má vytvořit předpoklad ke snížení ceny pro spotřebitele a tím zvýšit zájem o periodický tisk.

 

NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU, KTERÝ RUŠÍ NĚKTERÁ USTANOVENÍ ZÁKONA O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY 

Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 32/15 Ústavní soud rozhodl o zrušení dvou ustanovení zákona č. 235/2004, o dani z přidané hodnoty, týkajících se kontrolního hlášení. První zrušené ustanovení je § 101d odst. 1, které stanoví: „V kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně“. Dle názoru ÚS je toto ustanovení příliš obecné, v kontrolním hlášení by podle něj plátce musel uvést „předepsané údaje pro správu daně“, kdy konkretizace tohoto ustanovení měla být na Ministerstvu financí. Podle Ústavního soudu však ustanovení zákona musí určit alespoň okruh informací, které má kontrolní hlášení obsahovat.

Druhým zrušeným ustanovením je ustanovení § 101g odst. 5 ve znění: „Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně“. Dle Ústavního soudu neposkytovalo dostatečnou jistotu, že se plátce dozví o uložení povinnosti.

 

NAŘÍZENÍ VLÁDY, KTERÝM SE STANOVÍ SAZBA JEDNORÁZOVÉHO POPLATKU ZA UKLÁDÁNÍ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ A VÝŠE PŘÍSPĚVKŮ Z JADERNÉHO ÚČTU OBCÍM

Toto nařízení je dalším ze série prováděcích předpisů sloužících k provedení jednotlivých ustanovení nového atomového zákona publikovaného ve Sbírce zákonů pod číslem 263/2016 Sb. Podle tohoto zákona náleží obcím, na jejichž katastrálním území je stanoveno průzkumné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech či chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, nebo povoleno provozování úložiště radioaktivního odpadu, příspěvek z jaderného účtu. Způsob výpočtu a pravidla pro poskytování příspěvku stanovuje vláda tímto nařízením. Kromě příspěvku obcím nařízení konkretizuje rovněž ust. § 131 atomového zákona a stanovuje tak sazbu jednorázového poplatku za uložení radioaktivního odpadu.


nahoru
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace