V předchozím článku pojednávajícím o právech cestujících v letecké přepravě jsme se věnovali tomu, jakou právní ochranu poskytuje cestujícím v letecké přepravě Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004. Zmínili jsme, že jedním z významných práv je právo cestujícího na náhradu škody, které může v závislosti na okolnostech případu dosahovat až 600 €.
Za určitých okolností se nicméně může letecká společnost uvedené povinnosti zprostit a cestující na paušalizovanou kompenzaci nedosáhne. Je tomu tak v případech, kdy letecký dopravce prokáže, že 1.) zrušení či významné zpoždění letu bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, 2.) mezi takovouto mimořádnou okolností a významným zpožděním, resp. zrušením letu je přímá příčinná souvislost, 3.) mimořádným okolnostem by nebylo možné zabránit ani za současného přijetí všech přiměřených opatření.
Letecké společnosti často žádosti cestujících o náhradu škody odmítají právě s odkazem na mimořádné okolnosti. Pro správné pochopení problematiky je třeba přihlédnout k bohaté rozhodovací činnosti Soudního dvora Evropské unie. V souladu s judikaturou pak půjde o mimořádnou okolnost, pokud je příčinou zrušení událost, která „není vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a vymyká se jeho účinné kontrole“ (tzv. Wallentin-Hermann test).
V praxi tak bylo dovozeno, že mimořádnou okolností není (a leteckého dopravce povinnosti zaplatit náhradu škody nezprošťuje) např. porucha vyvolaná předčasným selháním některých součástí letadla nebo tzv. divoká stávka, tedy spontánní stávka zaměstnanců letecké společnosti, či stávka zaměstnanců leteckého dopravce zahájená odborovou organizací. Naproti tomu v případě stávky s „vnějším“ prvkem – např. stávky zaměstnanců letiště nebo řídících letového provozu – již o mimořádnou okolnost půjde. O mimořádnou okolnost se jedná také například v případě srážky letounu s ptákem, poruchy letadla způsobené sabotáží či terorismem, poškození pneumatiky letadla nárazem cizího předmětu nacházejícího se na letištní dráze nebo uzavření letištní dráhy v důsledku na ni uniklého benzínu. V praxi bývá ze strany leteckých společností často uváděnou mimořádnou okolností extrémně špatné počasí, které vedlo ke zpoždění nebo zrušení letu.
Výše uvedené příklady mohou posloužit jako vodítka pro posouzení, zda je leteckým dopravcem uváděný důvod nepravidelnosti skutečně mimořádnou okolností. Je třeba připomenout, že za všech okolností leží důkazní břemeno na letecké společnosti: právě ona je povinna spolehlivě prokázat, že důvodem nepravidelnosti byla skutečně mimořádná okolnost a že mimořádným okolnostem nebylo možné zabránit ani přijetím přiměřených opatření. Cestující by se tak neměl nechat snadno odbýt pouhým konstatováním o existenci mimořádné okolnosti a v případě nejasností vyhledat právní pomoc.
Pokud máte jakékoli otázky z této nebo jiné oblasti práva, neváhejte se na nás kdykoli obrátit prostřednictvím emailové adresy office@purkyt.cz nebo na telefonním čísle +420 257 223 737.
Budeme se na Vás těšit!