Změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v důsledku přijetí konsolidačního balíčku

V minulém článku jsme se věnovali problematice novinek v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž důraz byl kladen na změny vyplývající přímo z novely zákoníku práce. V tomto článku se na novinky podíváme

V minulém článku jsme se věnovali problematice novinek v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž důraz byl kladen na změny vyplývající přímo z novely zákoníku práce. V tomto článku se na novinky podíváme optikou oblasti daní a pojistného, zaměříme se tedy na změny v důsledku přijetí tzv. konsolidačního balíčku. 

Za klíčovou lze považovat změnu rozhodné hranice pro odvod pojistného u dohod o provedení práce (dále jen DPP). Dosud totiž platila hranice 10.000,- Kč, přičemž z příjmů nepřekračujících tuto hranici nemusel zaměstnanec odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Nově (s účinností od 1. 7. 2024) bude ovšem situace jiná. Rozhodná hranice bude odvozena od průměrné mzdy: rozhodná částka bude činit ze všech zaměstnání vykonávaných zaměstnancem na základě DPP u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 25 % průměrné mzdy (s ohledem na průměrnou mzdu pro rok 2024 bude rozhodná částka v tomto případě 10.500,- Kč). V případě více DPP u různých zaměstnavatelů bude v kalendářním měsíci rozhodná částka činit 40 % průměrné mzdy (pro rok 2024 tedy 17.500,- Kč).

Při překročení uvedené rozhodné částky vznikne zaměstnancům povinnost platit odvody. V praxi tak v takové situaci zaměstnavatel bude muset zaměstnanci strhnout pojistné na důchodové pojištění ve výši 6,5 % a na nemocenské ve výši 0,6 %, k tomu sám zaměstnavatel odvede na pojistné na sociální zabezpečení (na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti) 24,8 % z odměny „dohodáře“. Na zdravotním pojištění pak zaměstnavatel uhradí 9 % z odměny a dohodář dalších 4,5 %.

Zaměstnavatelům přitom vznikají dle nové právní úpravy i další povinnosti. Zaměstnavatel bude muset vést nově evidenci o svých zaměstnancích činných na základě DPP, přičemž nového zaměstnance činného na základě DPP musí zaměstnavatel upozornit na možný vznik povinnosti odvést pojistné v případě souběhu více dohod. Do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž zaměstnával zaměstnance pracující na základě DPP, musí zaměstnavatel předložit příslušné správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích.

Zaměstnanec bude na druhé straně povinen v případě, že má uzavřeno více DPP s více zaměstnavateli, tuto skutečnost všem svým zaměstnavatelům oznámit. Neučiní-li tak a zatají-li tuto informaci, vystavuje se nově riziku sankce spočívající v povinnosti hradit celé pojistné sám (tj. výše zmíněnou částku 24,8 % odměny).

Jak bylo řečeno už v prvním článku věnujícím se změnám v této oblasti, i zde se sluší konstatovat, že zákonodárce se snaží zvýšit ochranu osob činných na základě dohod. Zda se mu to podaří, je však těžké předjímat. Zátěž, která je nově kladena na zaměstnavatele (ať už co do finančních nákladů nebo zvýšené administrativy), je značná, a v praxi proto nelze vyloučit odklon od využívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Máte-li k výše uvedené problematice nebo jakémukoli jinému tématu z právní sféry dotazy, neváhejte se na nás obrátit, a to prostřednictvím emailové adresy office@purkyt.cz nebo na telefonním čísle +420 257 223 737.

Share the Post:

Related Posts

Flexibilní novela zákoníku práce

S poukazem na rozsáhlou novelizaci zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (dále jen ,,zákon o provozu na pozemních komunikacích“), který v rámci legislativního prostředí České republiky nabyl účinnosti 1. ledna 2024 lze považovat za důležité si připomenout

Read More

OBČANSKÉ PRÁVO

Máme rozsáhlé zkušenosti s poskytováním služeb v oblasti občanského práva, a to včetně řešení sporů před soudy.

Klienti se na nás obrací mimo jiné i s těmito případy:

  • převody nemovitostí všech druhů včetně zastupování před katastrálními úřady,
  • vztahy vznikající a související s developerskými záměry a programy, a to včetně vztahů souvisejících s jejich realizací jako např. převody nových bytových jednotek do vlastnictví jejich uživatelů,
  • smluvní vztahy vznikající a související s nájmem a podnájmem nemovitostí,
  • směnné smluvní vztahy týkající se nemovitostí (zejména pozemků),
  • smluvní vztahy vznikající a související s činností realitních kanceláří,
  • zajišťování závazků (např. zástavním právem a ručením, smluvním zřízením věcných břemen a jejich zápisem do katastru nemovitostí),
  • vztahy vyplývající ze zákona o půdě, restituční nároky a vztahy související s vyvlastňovacím řízením,
  • zpracování všech typů a druhů smluv upravených občanským zákoníkem,
  • náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení a majetkoprávní vztahy všeho druhu.