Nárok na dovolenou pro zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti

Nově zákoník práce přiznává zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nárok na dovolenou. Novela zákoníku práce s účinností od 1.1.2024 vypustila v § 77 písm. d), ve kterém byla

Nově zákoník práce přiznává zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nárok na dovolenou. Novela zákoníku práce s účinností od 1.1.2024 vypustila v § 77 písm. d), ve kterém byla upravena výluka z práva na dovolenou pro zaměstnance pracující na základě DPP a DPČ, a současně byl vložen nový odstavec 8, který pro tyto zaměstnance výhradně pro účely dovolené stanoví fiktivní týdenní pracovní dobu v délce 20 hodin týdně.

Od roku 2020 narostl počet osob pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr o více než 8 %, tedy na zhruba 1,26 milionů.[1] V rámci zrovnoprávnění podmínek a zakotvení zákonné ochrany různých skupin zaměstnanců, se na právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr budou nově budou vztahovat i ta ustanovení zákoníku práce upravující pracovní dobu a dobu odpočinku, tj. část čtvrtá zákoníku práce. Oproti dosavadní právní úpravě, kdy byl pouze omezen výkon práce tzv. „dohodářů“ na 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, je sjednocena úprava se zaměstnanci pracujícími v klasickém pracovním poměru. Zaměstnavatel má od nového roku tedy povinnost rozvrhovat pracovní dobu těmto zaměstnancům tak, aby byla dodržena veškerá ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci, úpravy noční práce, pracovní pohotovosti, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu atd., a bude mít rovněž povinnost pracovní dobu evidovat. Podle důvodové zprávy[2] k novele je však limity rozsahu práce pro dohody stanovené v § 75 a 76 zákoníku práce nutné i nadále chápat jako lex specialis k části čtvrté zákoníku práce.

Výpočet délky dovolené bude záviset na délce pracovní doby zaměstnance, která je fikcí stanovena na 20 hodin týdně, dále na počtu celých odpracovaných násobků této pracovní doby v daném kalendářním roce a výměře dovolené. Celkové délka dovolené poté bude vypočtena na základě vzorce uvedeného v § 213 zákoníku práce, podle kterého činí poměrná část dovolené za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo (ze zákona 4 týdny, v případě, že zaměstnavatel nabízí v rámci pracovních podmínek výměru delší, je tento koeficient nutno upravit podle nabízené délky dovolené). Důvodová zpráva k tomuto uvádí tzv. univerzální vzorec: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52*týdenní pracovní doba*výměra dovolené.

Příklad: Rodička na mateřské dovolené si přivydělává na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu neurčitou, kdy do práce má docházet pravidelně dva dny v týdnu na dobu 5 hodin. Každý týden tedy odpracuje 10 hodin. Jelikož rok 2024 má 52 týdnů, odpracuje celkově 520 hodin, tedy 26násobek fiktivní pracovní doby stanovené v § 77 odst. 8 (520/20=26). Podle univerzálního vzorce jí vznikne nárok na 40 hodin dovolené (26/52*20*4=40).

[1] Z dat Českého statistického úřadu, dostupných na https://www.czso.cz/csu/czso/osoby-pracujici-na-dohody-o-pracich-konanych-mimo-pracovni-pomer

[2] Důvodová zpráva k návrhu novely zákoníku práce, dostupná na https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=227246

Share the Post:

Related Posts

Dynamičnost legislativního vývoje v optice novelizace zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů účinná od určujícího období tj. od 1. ledna 2024

S poukazem na rozsáhlou novelizaci zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (dále jen ,,zákon o provozu na pozemních komunikacích“), který v rámci legislativního prostředí České republiky nabyl účinnosti 1. ledna 2024 lze považovat za důležité si připomenout

Read More

OBČANSKÉ PRÁVO

Máme rozsáhlé zkušenosti s poskytováním služeb v oblasti občanského práva, a to včetně řešení sporů před soudy.

Klienti se na nás obrací mimo jiné i s těmito případy:

  • převody nemovitostí všech druhů včetně zastupování před katastrálními úřady,
  • vztahy vznikající a související s developerskými záměry a programy, a to včetně vztahů souvisejících s jejich realizací jako např. převody nových bytových jednotek do vlastnictví jejich uživatelů,
  • smluvní vztahy vznikající a související s nájmem a podnájmem nemovitostí,
  • směnné smluvní vztahy týkající se nemovitostí (zejména pozemků),
  • smluvní vztahy vznikající a související s činností realitních kanceláří,
  • zajišťování závazků (např. zástavním právem a ručením, smluvním zřízením věcných břemen a jejich zápisem do katastru nemovitostí),
  • vztahy vyplývající ze zákona o půdě, restituční nároky a vztahy související s vyvlastňovacím řízením,
  • zpracování všech typů a druhů smluv upravených občanským zákoníkem,
  • náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení a majetkoprávní vztahy všeho druhu.